Osnovní pletenina

Osnovní pletenina ( angl.: warp knitwear, něm.: Kettenwirkware) je textilie vzniklá provléknutím soustavy nití vazebními prvky v celém řádku naráz ve směru sloupku.

Z historie osnovních pletenin

První osnovní pletenina vznikla patrně spolu s vynálezem ručního osnovního stávku v Anglii v poslední čtvrtině 18. století, rašlové pleteniny přišly poprvé na trh v roce 1855 v Sasku. K podstatnému rozvoji výroby osnovních pletenin však došlo teprve ve 20. století. .

Zejména v posledních 50 letech se v souvislosti s použitím umělých materiálů tento obor rozšířil tak, že podíl osnovních pletenin na světové spotřebě textilních vláken se dá odhadovat na více 10 % (Výroba osnovních a zátažných pletenin v roce 2011 cca 20 milionů tun ročně).

Příze v osnovních pleteninách

Nejpoužívanější materiál jsou (hladké, tvarované i elastické) syntetické filamenty. Staplové příze na pleteniny mohou být ze všech běžných umělých vláken, z přírodních materiálů je nejpoužívanější bavlna, efektní příze jsou vhodné jen na stojité niti a útkové efekty. Fóliové příze (obvykle řezané přímo na pletacím stroji) se v posledních letech stále častěji používají na sítě a obalové pleteniny.

Vazby osnovních pletenin

Očka, jako základní prvek vazby, se u osnovních pleteniny často doplňují pomocnými elementy, ke kterým patří zejména klička, flotáž, útek a stojitá nit.

V závislosti na počtu jehelních lůžek na pletacích strojích se zpravidla rozlišují tři velké skupiny vazeb

• Na jednolůžkových strojích se dají zhotovit jen jednolícní vazby
• Oboulícní vazby jsou možné jen na strojích se dvěma jehelními lůžky (Na dvoulůžkových se dají vyrábět také vícevrstvé tzv. distanční pleteniny
• Na dvoulůžkových strojích s dutými kladecími jehlami se dají zhotovit obourubní pleteniny, které se však prakticky sotva vyrábí.

V závislosti na způsobu kladení osnovních nití na jehly (přímé, střídavé postupné) vzniká jedna ze základních vazeb, ke kterým se většinou počítá: řetízek, trikot, sukno, satén, samet, atlas a kepr. Od těchto se odvozuje řada kombinací, např. prolamovaná, žebrová, plyšová, krytá, filetová, simplexová atd.

Vzorování osnovních pletenin

Druhy vzorované vazbou

Jsou to např.: krytý, prolamovaný, nopový, plyšový, žebrový vzor, příčné vlny, milanés

Vzorování s pomocí přídavného zařízení

Např.: vzorovým lisem, vzorovacími kladecími přístroji, srážecím plechem (nebo drátem), žakárovým zařízením

Vlastnosti

Osnovní pletenina je většinou nesnadno páratelná, méně roztažná (roztažnost pleteniny podstatně ovlivňuje délka platinových obloučků), má hladší povrch, je odolnější proti oděru, zkrucování a krčení než zátažné zboží.

Hustota pletenin se v závislosti na rozteči jehel pohybuje od 1 do cca 170 oček na 10 cm a nejjemnější hadičky (na okrouhlých strojích) se dají vyrábět s průměrem cca. 7 mm, zatím co nejširší úplety mohou dosáhnout až 6 metrů.

Způsoby výroby hlavních druhů pletenin

Výroba na každém ze čtyř hlavních druhů osnovních strojů se zaměřuje převážně na určité sektory použití pletenin:

Pletací stroje	Příklady použití pletenin
Ploché osnovní stávky	svrchní a sportovní oděvy, čalounění aut a nábytku, tyly a jemné sítě
Rašly	krajky a záclonoviny, distanční pleteniny, plyše, geotextilie a obaly, obuvní svršky, podklady na lamináty a výztuže kompozitů
Galonové stávky	pozamenty, elastické pásy, bordury
Okrouhlé osnovní stávky	miniaturní hadičky a filtry, duté šňůrky

Galerie osnovních pletenin

• 

  Profil dvoulůžkového rašlu s šesti kladecími přístroji

• 

  Struktura trikotové vazby

• 

  Krajka zhotovená na rašlu

• 

  Průřez distanční pleteninou

Literatura

• Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 363
• Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 239-240
• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 706-740