Novosady (Holešov)
| Novosady | |
|---|---|
 Ulice Novosady, bývalé předměstí Holešova | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Obec | Holešov |
| Okres | Kroměříž |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′58″ s. š., 17°34′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Holešov |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 769 01 |
  Novosady | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novosady (německy Nowosad, ve starší době Neustiefft) jsou bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Novosady se do roku 1937 také jednalo o samostatné katastrální území o rozloze asi 4,2 km².[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pod názvem Neustiefft jsou Novosady poprvé zmiňovány v urbáři holešovského panství z roku 1629, kdy je tvořilo 19 domů. Po třicetileté válce zde bylo 15 domů obydlených a 5 domů pustých.[2] Jako Novosady jsou uváděny v roce 1760.[3]
Jednalo se o předměstí Holešova na levém břehu Rusavy, založeno bylo patrně v novověku za účelem umístění řemeslné výroby s vyšší spotřebou vody. V roce 1659 byla u Novosad založena nová ulice zvaná Soukenická, čítající 29 domů (pravděpodobně šlo o prodloužení stávající ulice Novosady). Samostatně byla ulice Soukenická uváděna ještě roku 1760.[2][3] Na Novosadech, kterými po celé délce protékal mlýnský náhon, stávaly nejméně dva mlýny: mlýn Spálený, připomínaný v urbáři již roku 1583, později přebudovaný na parní mlýn s elektrárnou na stejnosměrný proud, a mlýn Drozdovský, písemně zaznamenaný v urbáři roku 1676 v místech, kde později stála továrna zvaná „košťárna“.[4]
V první polovině 19. století byly Novosady tvořeny dvěma urbanistickými celky: severní frontou Zámecké ulice (dnešní Hankeho ulice), za níž se nachází židovský hřbitov, a zástavbou západně od vlastního města (části ulic Dlažánky, U Potoka a Ztracená – dnešní Nerudova), na níž navazovala ulicovka směrem na Všetuly (dnešní ulice Novosady). Tyto dvě části oddělovala židovská čtvrť. Katastrální území Novosad zahrnovalo celé severní okolí Holešova až k obci Tučapy a zahrnovalo i dvůr Želkov. V 50. a 60. letech 19. století byly Novosady společně s Plačkovem součástí obce Franckovice.[5]
V průběhu 20. století probíhala výstavba na katastru Novosad, částečně na pravém břehu Rusavy. Průmyslová i obytná zástavba zaplnila také prostor mezi západním okrajem Holešova a obcí Všetuly. Ve druhé polovině 20. století byla zbourána severní a západní strana původní ulice Novosady, zejména staré průmyslové objekty (sodovkárna, košťárna, parní mlýn), a nahrazena panelovými, později též cihlovými bytovými domy.
Samostatné katastrální území Novosady bylo zrušeno v roce 1937 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[6]
Továrna na umělá hnojiva[editovat | editovat zdroj]
V 19. století existovala na Novosadech továrna na umělá hnojiva, kterou vlastnila židovská rodina Grätzerů. Vyráběla ledky, sírany, fosforovou Thomasovu moučku, klih, kostní moučku a spodium (živočišné uhlí). Hlavní surovinou pro výrobu byly zvířecí kosti (odtud lidový název továrny „košťárna“) a to nejen kosti domestikovaných zvířat zabitých na jatkách, ale též kosti pravěkých zvířat, které se dovážely z naleziště v Předmostí u Přerova. Pouze několik nejzajímavějších předmětů, jako byly mamutí kly a stoličky, zachránili místní osvětoví pracovníci pro vznikající holešovské muzeum.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Sídliště Novosady -
Zbytky původní zástavby v ulici Novosady -
Ulice Hankeho u židovského hřbitova -
Židovský hřbitov -
Ulice Dlažánky -
Košťárna na firemní korespondenci z roku 1892
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Výkazy ploch: katastrální území Holešov Novosady [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
- ↑ a b FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. S. 115–118.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. díl M–Ž. Praha: Academia, 1980. S. 150.
- ↑ VÉMOLA, Antonín. Historie průmyslu v Holešově. Holešov: Městský úřad Holešov, 1994. S. 3–5. (dále jen Vémola).
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 115.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Vémola, s. 8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Novosady na Wikimedia Commons
