Novosady (Holešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Novosady
Ulice Novosady, bývalé předměstí Holešova
Ulice Novosady, bývalé předměstí Holešova
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecHolešov
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíHolešov
Nadmořská výška230 m n. m.
PSČ769 01
Novosady
Novosady
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novosady (německy Nowosad, ve starší době Neustiefft) jsou bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Novosady se do roku 1937 také jednalo o samostatné katastrální území o rozloze asi 4,2 km².[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pod názvem Neustiefft jsou Novosady poprvé zmiňovány v urbáři holešovského panství z roku 1629, kdy je tvořilo 19 domů. Po třicetileté válce zde bylo 15 domů obydlených a 5 domů pustých.[2] Jako Novosady jsou uváděny v roce 1760.[3]

Jednalo se o předměstí Holešova na levém břehu Rusavy, založeno bylo patrně v novověku za účelem umístění řemeslné výroby s vyšší spotřebou vody. V roce 1659 byla u Novosad založena nová ulice zvaná Soukenická, čítající 29 domů (pravděpodobně šlo o prodloužení stávající ulice Novosady). Samostatně byla ulice Soukenická uváděna ještě roku 1760.[2][3] Na Novosadech, kterými po celé délce protékal mlýnský náhon, stávaly nejméně dva mlýny: mlýn Spálený, připomínaný v urbáři již roku 1583, později přebudovaný na parní mlýn s elektrárnou na stejnosměrný proud, a mlýn Drozdovský, písemně zaznamenaný v urbáři roku 1676 v místech, kde později stála továrna zvaná „košťárna“.[4]

V první polovině 19. století byly Novosady tvořeny dvěma urbanistickými celky: severní frontou Zámecké ulice (dnešní Hankeho ulice), za níž se nachází židovský hřbitov, a zástavbou západně od vlastního města (části ulic Dlažánky, U Potoka a Ztracená – dnešní Nerudova), na níž navazovala ulicovka směrem na Všetuly (dnešní ulice Novosady). Tyto dvě části oddělovala židovská čtvrť. Katastrální území Novosad zahrnovalo celé severní okolí Holešova až k obci Tučapy a zahrnovalo i dvůr Želkov. V 50. a 60. letech 19. století byly Novosady společně s Plačkovem součástí obce Franckovice.[5]

V průběhu 20. století probíhala výstavba na katastru Novosad, částečně na pravém břehu Rusavy. Průmyslová i obytná zástavba zaplnila také prostor mezi západním okrajem Holešova a obcí Všetuly. Ve druhé polovině 20. století byla zbourána severní a západní strana původní ulice Novosady, zejména staré průmyslové objekty (sodovkárna, košťárna, parní mlýn), a nahrazena panelovými, později též cihlovými bytovými domy.

Samostatné katastrální území Novosady bylo zrušeno v roce 1937 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[6]

Továrna na umělá hnojiva[editovat | editovat zdroj]

V 19. století existovala na Novosadech továrna na umělá hnojiva, kterou vlastnila židovská rodina Grätzerů. Vyráběla ledky, sírany, fosforovou Thomasovu moučku, klih, kostní moučku a spodium (živočišné uhlí). Hlavní surovinou pro výrobu byly zvířecí kosti (odtud lidový název továrny „košťárna“) a to nejen kosti domestikovaných zvířat zabitých na jatkách, ale též kosti pravěkých zvířat, které se dovážely z naleziště v Předmostí u Přerova. Pouze několik nejzajímavějších předmětů, jako byly mamutí kly a stoličky, zachránili místní osvětoví pracovníci pro vznikající holešovské muzeum.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výkazy ploch: katastrální území Holešov Novosady [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. 
  2. a b FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. S. 115–118. 
  3. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. díl M–Ž. Praha: Academia, 1980. S. 150. 
  4. VÉMOLA, Antonín. Historie průmyslu v Holešově. Holešov: Městský úřad Holešov, 1994. S. 3–5. (dále jen Vémola). 
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 115. 
  6. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  7. Vémola, s. 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]