Norges Statsbaner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Norges Statsbaner (Norské státní dráhy, běžně známa jako NSB) je norská železniční společnost. Jejím vlastníkem je norská vláda. Společnost je největší dopravce v Norsku, protože pod její správu spadá také několik dceřiných společností jako například NSB Gjøvikbanen AS či Nettbus, které jsou také dopravními firmami. Nákladní doprava je oddělena do samostatné společnosti CargoNet. Dříve NSB vlastnila a spravovala tratě i nádražní budovy, ale dnes tato pravomoc náleží vládní agentuře Jernbaneverket.

Historie společnosti[editovat | editovat zdroj]

Časové období 1854 – 1883

První norskou železnicí byla trať mezi městy Oslo a Eidsvoll, která byla otevřena 1. září 1854. Tato trať byla dlouhá 68 km a byla projektována na standardní rozchod kolejí. Celá trať končila u jezera Mjøsa a poté cestující mohli pokračovat parníkem až do Lillehammeru. Tato trať byla zkonstruována britskými inženýry a stavba byla financována britskou a norskou vládou. Tento projekt byl, i přes svou náročnost a nákladnost, velice výnosný a díky němu se celá odvětví průmyslu rychle rozvíjela. Podél trati byla současně budována i telegrafní vedení. Do roku 1926 byla společnost formálně soukromá, ale vláda si stále držela velký vliv.

Další tratí v Norsku se rozhodnutím norského Parlamentu z roku 1857 stala 23. června 1862 úzkorozchodná trať Hamar - Grundset. Poté nastal poměrně rychlý rozvoj železnic v celém Norsku, ale hlavně byl směřován do oblasti na jihu v okolí Osla.

Založení NSB v roce 1883

Norské státní dráhy (NSB) byly formálně založeny roku 1883 vládní komisí (Hovedstyrelsen), která byla vytvořena v roce 1857. Státní dráhy byly správně rozděleny do 6 oblastí - Kristiania (Oslo), Drammen, Hamar, Trondheim, Stavanger a Bergen. Pobočky v Kristiansandu, Narviku a Arendalu byly založeny později. Toto dělení vydrželo až do roku 1989.

Velký rozvoj

V roce 1890 se norský parlament rozhodl kompletně předělat celý projekt železnic v Norsku, který byl po sedm let zcela zastaven. Mnoho tratí bylo zrekonstruováno a Oslo se stalo centrálním bodem celého systému. Hlavní tratě byly dokončeny postupně - trať Bergen 1909, trať Dovre 1921, Severní dráha 1942 a trať Sørland 1944.

Časové období 1945 – 1970

Po druhé světové válce byl rozvoj tratí téměř zastaven s výjimkou prací na Severní dráze do Bodø. Také se pomalu začaly mnohé tratě elektrifikovat.

Časové období 1970 – 1995

Časové období 1996 - současnost