Nenukleofilní zásady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nenukleofilní zásada je stericky stíněná organická zásada , která je slabým nukleofilem. Běžné zásady jsou také nukleofilní, ovšem často je nutné použití sloučeniny, která odštěpuje protony a nevyvolává jiné reakce. Nenukleofilní zásady mají obvykle navázány funkční skupiny se silnými sterickými efekty, které neumožňují alkylace a komplexace, ale nebrání navazování protonů.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Jako středně silná nenukleofilní zásada může fungovat mnoho aminů a dusíkatých heterocyklů- Jejich konjugované kyseliny mívají pKas přibližně 10–13:

Silnými nenukleofilními zásadami jsou obvykle anionty. Jejich konjugované kyseliny mívají pKa okolo 35–40.

K silným nenukleofilním zásadám patří také hydrid sodný a hydrid draselný. Jedná se o nerozpustné sloučeniny, které působí prostřednictvím povrchových reakcí.

Některé silně zásadité sloučeniny (s pKa konjugovaných kyselin kolem 17) vykazují mírnou, ale ne zanedbatelnou nukleofilitu. Patří sem mimo jiné terc-butoxid sodný a draselný.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Na následujícím obrázku je znázorněno použití diisopropylamidu lithného na deprotonaci esteru na enolát během Claisenovy kondenzace, namísto vstupu do nukleofilní substituce.

Tato reakce je častým způsobem přípravy enolátů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Non-nucleophilic base na anglické Wikipedii.

  1. K. L. Sorgi, "Diisopropylethylamine," Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis, 2001. DOI:10.1002/047084289X.rd254
  2. Rafael R. Kostikov, Sánchez-Sancho Francisco, María Garranzo and M. Carmen Murcia "2,6-Di-t-butylpyridine" Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis 2010. DOI:10.1002/047084289X.rd068.pub2
  3. Activation in anionic polymerization: Why phosphazene bases are very exciting promoters S. Boileau, N. Illy Progress in Polymer Science, 2011, 36, 1132-1151, DOI:10.1016/j.progpolymsci.2011.05.005