Motorola 68000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
XC68000 z roku 1979

Motorola 68000 je 32bitový CISC mikroprocesor. Jádro navrhla a prodávala firma Freescale Semiconductor (dříve sektor firmy Motorola). Software pro procesory z řady Motorola 680x0 je obvykle dopředně kompatibilní, tedy pracuje i na nejnovějších procesorech. I po 27 letech zůstává tato počítačová architektura populární a používá se při návrhu nových procesorů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mikroprocesor 68000 vznikl z MACSS (Motorola Advanced Computer System on Silicon) projektu, započatém v roce 1976. Hlavním mottem od počátku projektu bylo „žádný kompromis“. Tvůrci architektury se ovšem příliš nezabývali zpětnou kompatibilitou. Nakonec však dokázali sladit periferní zařízení m68K k již existující 6800, ačkoliv kód této starší verze na novém čipu běžet nemohl. Protože ale Motorola ještě nechtěla opustit trh s osmibitovými procesory, byl společně s procesorem 68000 vyvíjen procesor 6809.[1]

Pro nový čip se hledal obchodní název. Jméno 68000 bylo vybrané s ohledem na předchozí verzi 6800. Název byl spojován také se 68000 tranzistory, které byly obsažené v čipu. Ve skutečnosti se ale počet tranzistorů blížil 70000.

První vzorky MC68000 byly vytvořeny v roce 1979. Sériová výroba započala v roce 1980. Počáteční frekvence čipu byla 4, 6 a 8 MHz. V roce 1981 bylo dosaženo 10 MHz a v roce 1982 16,67 MHz.

Firma Motorola přestala vyrábět mikroprocesory HMOS MC68000 a MC68008 v roce 1996. Výrobce jader Freescale Semiconductor se zabýval ještě výrobou dalších čipů například MC68HC000, MC68302. Později následovala řada DragonBall a Coldfire.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 80. let byla řada mikroprocesoru 68000 jako první užívaný mikroprocesor v drahých systémech a víceuživatelských mikropočítačích, jako například WICAT 150. Tento typ používaly například systémy Tandy TRS 80 Model 16, pracovní stanice Hewlett Packard HP9000, systémy Sun Microsystems. Unix systémy brzo opustily původní verzi 68000 z důvodu technologického omezení mikroprocesoru. Jeho odvozeniny však v 80. letech zůstaly populární.

V polovině 80. let klesla cena 68000 a mikroprocesor začal být používán v osobních počítačích. Například Apple Lisa a Macintosh. Následovaly Atari ST, Commodore Amiga. Modelová řada 68008 byla použita pouze v jednom osobním počítači a to Sinclair QL.

Mikroprocesor 68000 byl často používaný jako řadič v tiskárnách. Byl použit již v roce 1981 v laserových tiskárnách. V roce 1984 používaný v HP LaserJet, kde jako řadič sloužila 8MHz 68000. Série 68000 byla v laserových tiskárnách hojně používaná až do konce 80. let. Na počátku 90. let sloužila v podřadných tiskárnách. Úspěch měla i na poli průmyslových řídících systémů.

Mikroprocesor se uplatnil i v herních konzolích v 80. letech a na počátku let 90. Například konzole Sega Mega Drive.

Řada CPU 68000 a později 68020 byla též použita pro špičkové (ve své době) šachové počítače Mephisto.(Nyní spadá pod Saitek)

Firma Texas Instruments využívala řadu 68000 ve svých vědeckých kalkulátorech. Například modely TI-89 a TI-92. První kalkulátory fungovaly na frekvenci 10 MHz, další verze hardware měly frekvenci 12 MHz. Spolu s operačním systémem těchto kalkulátorů AMS (Advanced Matematics Software) poskytovaly silný nástroj na řešení matematických operací.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Původní adresová sběrnice byla 23bitová,[zdroj?] umožňovala adresovat 16 MB paměti. Externí sběrnice byla 16bitová. V té době to bylo nejpraktičtější řešení. Ovšem navržena byla na 32bitové registry a adresové prostory (adresy se vždy ukládaly jako 32 bitové), protože se předpokládalo, že ceny hardwaru půjdou dolů s rozvojem nových technologií a automatizace výroby.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Malý, Martin: Poslední krasavec osmibitové éry na retrocip.cz, 2014-03-10, cit. 2014-03-19

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]