Mladá garda (film)

Mladá garda
Původní název	Молодая гвардия
Země původu	Sovětský svaz
Žánr	válečný
Námět	Alexandr Fadějev: Mladá garda
Scénář	Sergej Gerasimov
Režie	Sergej Gerasimov
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Vladimir Ivanov ; Inna Makarovová ; Vjačeslav Tichonov ; Sergej Bondarčuk
Produkce	J. Volk
Hudba	Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič
Kamera	Vladimir Rapoport
Střih	A. Kljebanovová ; Vladimir Suchobokov
Výroba a distribuce
Premiéra	1948
Produkční společnost	Gorkého filmové studio
	Mladá garda na ČSFD, Kinoboxu, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladá garda (rusky: Молодая гвардия) je ruský (sovětský) dvoudílný válečný film natočený v roce 1948 podle románu Alexandra Fadějeva.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj filmu vypráví o odbojové organizaci mladých komunistů a komsomolců s názvem Mladá garda, která za druhé světové války v roce 1942 bojovala proti nacistům v ukrajinském městě Krasnodon. Kopíruje děj stejnojmenné knihy, kterou napsal Alexandr Fadějev v roce 1945.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu dostala první příležitost celá řada významných ruských herců první poválečné generace, např. Vjačeslav Tichonov v menší roli Vladimira Osmuchina.

Vladimir Ivanov	Oleg Koševoj
Inna Makarovová	Ljubov Ševcovová
Nonna Morďukovová	Uljana Gromovová
Sergej Gurzo	Sergej Ťulenin
Ljudmila Šagalovová	Valerija Borcová
S. Romanov	Ivan Turkenič
Boris Biťukov	Ivan Zemnuchov
Guguli Mgeladze	Džora Arťunanc
G. Gorin	Viktor Petrov
Vjačeslav Tichonov	Vladimir Osmuchin
Klara Lučková	Marina
Georgij Jumatov	Popov
Tamara Makarovová	Olegova matka
Viktor Chochrjakov	Velitel Procenko
Sergej Bondarčuk	soudruh Valko
Grigorij Špigel	Fenbong
Jevgenij Tětěrin	Nacistický důstojník
Jurij Jegorov	Raiband
Georgij Šapovalov	Solikovskij, velitel tábora

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Sergej Gerasimov natočil film na téma, které zpracovával již dříve nezávisle na Fadějevovi, tehdy na divadelní scéně. K filmu ale převzal jako podklad právě Fadějevovu knihu.

Některé scény se natáčely přímo v Krasnodonu, včetně klíčové scény závěru filmu - popravy mladogvardějců. Štáb zvolil noční čas a reálné místo u šachty č. 5. Pět let po událostech štáb doprovodily na místo davy lidí včetně mnoha pozůstalých. Když Vladimir Ivanov jako Oleg Koševoj pronesl svá slova na rozloučenou, někteří přítomní nezvládli pohnutí a ztráceli vědomí.^[1]

Po dokončení filmu musel Gerasimov přepracovat jeho druhou část, protože stranická umělecká komise kritizovala přílišnou plochu, věnovanou zobrazení mučených mladogvardějců a jejich popravě, čímž se podle ní oslaboval pozitivní dojem z předchozích hrdinských činů. To se ale nemělo podařit Gerasimovovi napravit ani po přepracování druhé části. Umělecká rada chválí výkon Gurza, I. Makarovové, Rozanova nebo Šagalovové, kritizuje výkon Vladimira Ivanova v jedné z hlavních rolí Olega Koševého. Film už v roce 1948 měl překonat některé slabé stránky Fadějevova románu, kvůli nimž později spisovatel knihu přepracoval.^[2]

Ústředí Komsomolu (ÚV VLKSM) po premiéře rozeslalo do regionů pokyn film co nejvíce propagovat. V dopise se píše: „Film je prodchnut vysokou ideovostí, pravdivě zobrazuje roli stranického vedení v boji našeho lidu v době druhé světové války…“^[3]

Hudbu k filmu složil Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič, který byl právě v roce 1948 kritizován komunistickými estetiky za formalismus, přičemž právě hudba k filmu Mladá garda byla označena za příklad vhodné „realistické a demokratické hudby“.^[4]