Mlátička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stará mlátička obilí

Mlátička je zemědělský stroj, kterým se odděluje zrno od stonků obilí a plev. V 19. století postupně nahradila mlácení obilí cepy. Původně to byl samostatný stabilní stroj, v současnosti je součástí obilního kombajnu, což je sklízecí mlátička.

Stabilní mlátička se skládá z několika částí. Sama je vestavěna do rámu, který slouží zároveň i jako kryt.

Na vstupu je umístěný válec opatřený dlouhými hřeby, který se pohybuje v komoře se stejnými hřeby postavenými proti hřebům na válci. Do válce vstupuje sklizené obilí (sláma i s klasy se zrním). Zde proběhne první mechanické narušení klasů.

Po průchodu válcem dopadne sláma na pohyblivé rošty, přes něž je nadhazováním posouvána k výstupu z mlátičky. Při tom jsou z klasů vyklepány plevy a zrní. Sláma na konci z mlátičky buď přímo vypadne nebo pokračuje do vázacího stroje.

Zrní s plevami, které propadne pohyblivými rošty, projde ještě přes síta, jež oddělí část plev. Úplné oddělení zrna od plev proběhne proudem vzduchu (zrno má výrazně vyšší specifickou hmotnost). Fukar byl u starších typů (do poloviny 20. století) samostatným strojem, u pozdějších sklízecích mlátiček (obilní kombajn) je součástí vnitřního zařízení.

Pohon mlátiček zajišťovaly pomocí transmisí mobilní parní stroje resp. lokomobily, stabilní spalovací motory nebo elektromotory.

Kategorie Threshing machines ve Wikimedia Commons