Miloslav Nohejl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Nohejl
Miloslav Nohejl, 1944
Miloslav Nohejl, 1944
Narození26. května 1896
Plzeň
Úmrtí25. října 1974 (ve věku 78 let)
Plzeň
Povoláníspisovatel
OceněníCena města Plzně (1968)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Nohejl (26. května 1896, Plzeň[1] – 25. října 1974, Plzeň) byl český spisovatel-prozaik.

Život

Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové.[1] Otec matky Anny, Václav Kudla (??–1921), vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal.

Maturoval na reálce v Plzni, krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919.[1] Po studiu Státní knihovnické školy v Praze v letech 1921–1922 pracoval v plzeňské Krajské lidové knihovně[p 1].

V roce 1927 byl přijat za člena Literární skupiny. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host.[2]

Poté, co byl v letech 1948–1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni, roku 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazbě.[p 2][3] Následně odešel do invalidního důchodu, v literární činnosti pokračoval.

Podle vzpomínkové knihy A. C. Nora byl Miloslav Nohejl ženatý.

Dílo

Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem.[4] Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stilista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“.[5]

Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce (Holýma rukama) a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni.

Knižní vydání

  • Veliká radost (prózy, Plzeň, Karel Beníško, 1921)
  • Dívka a sen (Praha, Otakar Štorch-Marien, 1925)
  • Vidím milence (osm povídek, Vyškov, Fr. Obzina, 1925)
  • Souhlas (román, Praha, Družstevní práce, 1926)
  • Proměna' (novoroční črta, dřevoryty Josef Hodek, Plzeň, Marie Hodková, 1927)
  • Kniha se rodí (fejeton, V Plzni, Kroužek bibliofilů a přátel grafiky, 1928)
  • Ohnivý červenec (román, upravil, sedmi kresbami doprovodil a obálku a vazbu navrhl Emanuel Frinta, V Praze, Družstevní práce, 1929)
  • Dvě mužské povídky (s 2 lepty a značkou Jana Konůpka, Plzeň, Olga Škábová, 1930)
  • Deset let nerozhoduje (román, V Praze, F. Topič, 1932, L. Mazáč 1941, Kvasnička a Hampl, 1945 a Čs. spisovatel, 1970)
  • Svět nic neví (román, V Praze, Vydavatelstvo Družstevní práce, 1934)
  • Chlapci a muži (povídky, V Praze, L. Mazáč, 1941)
  • Ohnivý červenec (román, V Praze, L. Mazáč, 1941)
  • Souhlas (Román, V Praze, L. Mazáč, 1941 a E. Beaufort národní správa, 1946 )
  • Zázrak s Julií (Praha, L. Mazáč, 1941 a Alois Hynek, 1943)
  • Ohnivý červenec (román, V Novém Bydžově, V. & A. Janata, 1944 a České Budějovice, Růže, 1969)
  • Holýma rukama (s obálkou a kresbami Otakara Mrkvičky, V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1946)
  • Sirény oslavují Plzeň (Román, Praha, Alois Hynek, 1948)
  • Sud se zlatým dnem (kresby Zdeněk Seydl, Praha, Československý spisovatel, 1956 a Západočeské nakladatelství, 1966)
  • Neslýchaná věc (tři povídky o „učeném“ sládku Františku Ondřeji Poupětovi, ilustroval Alois Moravec, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1957)
  • Stoletá cesta, Škoda 1859 - Závody V.I. Lenina, Plzeň 1959 (Autoři Václav Jíša a Miloslav Nohejl, Plzeň, Krajské nakladatelství, 1959)
  • Odvrácená tvář (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1964)
  • Plzeň s příchutí sladkou, hořkou i kyselou (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1965)
  • Obraný hrozen (Praha, Československý spisovatel, 1966)
  • Škodové (Plzeň, Západočeské nakladatelství, 1968)

Filmografie

Zajímavost

Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově.[6] V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další.[7] Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama.[8]

A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak několikrát uvedl ve vzpomínkové knize Život nebyl sen. K sedmdesátinám Miloslava Nohejla zveřejnil v Literárních novinách článek s charakteristickým názvem Dlouhá léta přátelství.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jiné zdroje uvádějí název instituce Městská lidová knihovna.
  2. ↑ Podle serveru Prostor-ad.cz byl funkce zbaven již v roce 1948. Měl být časopisem Osvětová práce napaden jako nepřítel socialismu, který liknavě vyřazoval "brakovou" literaturu.[1]

Reference

  1. ↑ a b c Matrika narozených, Plzeň-město, 1895-1896, snímek 326, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ NOR, A. C. Život nebyl sen. Praha: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 258-259, 264. 
  3. ↑ RYCHTAŘÍKOVÁ, Aneta. Historický vývoj Knihovny města Plzně v období 1945-1989. Plzeň, 2012 [cit. 2018-01-12]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dagmar Svatková. s. 42. Dostupné online.
  4. ↑ BLAŽÍČEK, Přemysl. Miloslav Nohejl. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 547-549.
  5. ↑ Nové povídky Miloslava Nohejla. Lidové noviny. 17. 2. 1926, s. 7. Dostupné online. 
  6. ↑ Prostor/Spořilov, Osobnosti, Spisovatelé: Miloslav Nohejl
  7. ↑ Prostor: Spořilov/Významné osoby
  8. ↑ Prostor: Holýma rukama (ukázka)
  9. ↑ Dlouhá léta přátelství. Literární noviny. 22/1944, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Nohejl
  • MECERODOVÁ, Lenka. Román Miloslava Nohejla Svět nic neví a jeho vztah k Dostojevského románu Zločin a trest. Brno, 2012 [cit. 2018-01-15]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kudrnáč. Dostupné online.
  • BLAŽÍČEK, Přemysl. Miloslav Nohejl. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 547-549.

Související články

Literatura


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Nohejl&oldid=15757753“