Miloslav Nohejl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miloslav Nohejl
Miloslav Nohejl, 1944
Miloslav Nohejl, 1944
Narození26. května 1896
Plzeň
Úmrtí25. října 1974 (ve věku 78 let)
Plzeň
Povoláníspisovatel
OceněníCena města Plzně (1968)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Nohejl (26. května 1896, Plzeň[1]25. října 1974, Plzeň) byl český spisovatel-prozaik.

Život

Narodil se v rodině úředníka státní dráhy Adolfa Nohejla a jeho manželky Anny, rozené Kudlové.[1] Otec matky Anny, Václav Kudla (??–1921), vlastnil instalatérský závod, který po jeho smrti Adolf Nohejl převzal.

Maturoval na reálce v Plzni, krátce studoval na Vysoké škole technické v Praze, studium přerušila první světová válka. V roce 1915 se vrátil do Plzně, kde se stal městským úředníkem. Z římskokatolické církve vystoupil roku 1919.[1] Po studiu Státní knihovnické školy v Praze v letech 1921–1922 pracoval v plzeňské Krajské lidové knihovně[p 1].

V roce 1927 byl přijat za člena Literární skupiny. Přispíval též do brněnského literárního časopisu Host.[2]

Poté, co byl v letech 1948–1951 byl ředitelem Krajské lidové knihovny v Plzni, roku 1951 byl skoro rok držen ve vyšetřovací vazbě.[p 2][3] Následně odešel do invalidního důchodu, v literární činnosti pokračoval.

Podle vzpomínkové knihy A. C. Nora byl Miloslav Nohejl ženatý.

Dílo

Předválečné prózy Miloslava Nohejla charakterizuje vztah dvojice milenců nebo manželů, často ovlivněný dalším milostným vztahem.[4] Již v roce 1926 ocenil např. významný kritik Arne Novák povídkové knihy Dívka a sen a Vidím milence např. slovy „...Miloslav Nohejl je stilista dbalý a vkusný...někdy se mu podaří věta jemného výbrusu a vděku až nadzemského...“.[5]

Po druhé světové válce Nohejl nejprve popsal své zážitky z květnové revoluce (Holýma rukama) a pak se soustředil na prózy s faktografickým základem, věnované Plzni.

Knižní vydání

  • Veliká radost (prózy, Plzeň, Karel Beníško, 1921)
  • Dívka a sen (Praha, Otakar Štorch-Marien, 1925)
  • Vidím milence (osm povídek, Vyškov, Fr. Obzina, 1925)
  • Souhlas (román, Praha, Družstevní práce, 1926)
  • Proměna' (novoroční črta, dřevoryty Josef Hodek, Plzeň, Marie Hodková, 1927)
  • Kniha se rodí (fejeton, V Plzni, Kroužek bibliofilů a přátel grafiky, 1928)
  • Ohnivý červenec (román, upravil, sedmi kresbami doprovodil a obálku a vazbu navrhl Emanuel Frinta, V Praze, Družstevní práce, 1929)
  • Dvě mužské povídky (s 2 lepty a značkou Jana Konůpka, Plzeň, Olga Škábová, 1930)
  • Deset let nerozhoduje (román, V Praze, F. Topič, 1932, L. Mazáč 1941, Kvasnička a Hampl, 1945 a Čs. spisovatel, 1970)
  • Svět nic neví (román, V Praze, Vydavatelstvo Družstevní práce, 1934)
  • Chlapci a muži (povídky, V Praze, L. Mazáč, 1941)
  • Ohnivý červenec (román, V Praze, L. Mazáč, 1941)
  • Souhlas (Román, V Praze, L. Mazáč, 1941 a E. Beaufort národní správa, 1946 )
  • Zázrak s Julií (Praha, L. Mazáč, 1941 a Alois Hynek, 1943)
  • Ohnivý červenec (román, V Novém Bydžově, V. & A. Janata, 1944 a České Budějovice, Růže, 1969)
  • Holýma rukama (s obálkou a kresbami Otakara Mrkvičky, V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1946)
  • Sirény oslavují Plzeň (Román, Praha, Alois Hynek, 1948)
  • Sud se zlatým dnem (kresby Zdeněk Seydl, Praha, Československý spisovatel, 1956 a Západočeské nakladatelství, 1966)
  • Neslýchaná věc (tři povídky o „učeném“ sládku Františku Ondřeji Poupětovi, ilustroval Alois Moravec, Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1957)
  • Stoletá cesta, Škoda 1859 - Závody V.I. Lenina, Plzeň 1959 (Autoři Václav Jíša a Miloslav Nohejl, Plzeň, Krajské nakladatelství, 1959)
  • Odvrácená tvář (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1964)
  • Plzeň s příchutí sladkou, hořkou i kyselou (Plzeň, Krajské nakladatelství, 1965)
  • Obraný hrozen (Praha, Československý spisovatel, 1966)
  • Škodové (Plzeň, Západočeské nakladatelství, 1968)

Filmografie

Zajímavost

Většinu života strávil Miloslav Nohejl v Plzni. V roce 1945, poté, co byl dům, kde v Plzni bydlel, vybombardován, žil od dubna do srpna 1945 u rodičů na pražském Spořilově.[6] V té době žilo na Spořilově více intelektuálů a umělců, jako spisovatelé A. C. Nor, Adolf Branald a další.[7] Své zážitky z pražské květnové revoluce 1945 popsal Nohejl v knize Holýma rukama.[8]

A. C. Nor patřil mezi Nohejlovy dlouholeté přátele, jak několikrát uvedl ve vzpomínkové knize Život nebyl sen. K sedmdesátinám Miloslava Nohejla zveřejnil v Literárních novinách článek s charakteristickým názvem Dlouhá léta přátelství.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. Jiné zdroje uvádějí název instituce Městská lidová knihovna.
  2. Podle serveru Prostor-ad.cz byl funkce zbaven již v roce 1948. Měl být časopisem Osvětová práce napaden jako nepřítel socialismu, který liknavě vyřazoval "brakovou" literaturu.[1]

Reference

  1. a b c Matrika narozených, Plzeň-město, 1895-1896, snímek 326, Záznam o narození a křtu
  2. NOR, A. C. Život nebyl sen. Praha: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-068-3. S. 258-259, 264. 
  3. RYCHTAŘÍKOVÁ, Aneta. Historický vývoj Knihovny města Plzně v období 1945-1989. Plzeň, 2012 [cit. 2018-01-12]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dagmar Svatková. s. 42. Dostupné online.
  4. BLAŽÍČEK, Přemysl. Miloslav Nohejl. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 547-549.
  5. Nové povídky Miloslava Nohejla. Lidové noviny. 17. 2. 1926, s. 7. Dostupné online. 
  6. Prostor/Spořilov, Osobnosti, Spisovatelé: Miloslav Nohejl
  7. Prostor: Spořilov/Významné osoby
  8. Prostor: Holýma rukama (ukázka)
  9. Dlouhá léta přátelství. Literární noviny. 22/1944, s. 4. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Nohejl
  • MECERODOVÁ, Lenka. Román Miloslava Nohejla Svět nic neví a jeho vztah k Dostojevského románu Zločin a trest. Brno, 2012 [cit. 2018-01-15]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kudrnáč. Dostupné online.
  • BLAŽÍČEK, Přemysl. Miloslav Nohejl. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 547-549.

Související články

Literatura