Mikuláš II. Opavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mikulášova pečeť (rok 1318)
Příbuzenstvo
otec Mikuláš Opavský
matka Adelheida Opavská
I. manželka Anna Ratibořská
II. manželka Hedvika Olešnická
III. Jitka Nemodlínská

Mikuláš II. Opavský (1288?8. prosince 1365) byl opavským (od r. 1318) a ratibořským (od r. 1337) knížetem a vnukem českého krále Přemysla Otakara II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Mikuláše Opavského a Adelhaid, vzdálené příbuzné římského krále Rudolfa Habsburského.

3. července 1318 se Mikuláš I. Opavský se syny Mikulášem, Janem a Václavem setkali v Praze s Janem Lucemburským. Český král přijal od Mikuláše II. lenní přísahu a Mikuláš II. pak panoval na Opavsku do své smrti. Opavsko bylo odloučeno od Moravy. K tomu s manželkou Annou Ratibořskou Mikuláš vyženil sousední ratibořské knížectví. Získal úřad královského komořího a patřil k předním důvěrníkům Karla IV. Roku 1350 se s pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic vydal k papeži Klimentovi VI. do Avignonu, aby zde požádali o souhlas s Karlovou císařskou korunovací. Karel IV. byl potomkem přemyslovských králů, stejně jako Mikuláš II., a jejich dobré vztahy potvrzuje i svatba Mikulášovy dcery Markéty, která se stala druhou manželkou Karlova mladšího bratra, moravského markraběte Jana Jindřicha.

Mikuláš byl ženatý celkem třikrát, poprvé s Annou Ratibořskou, podruhé s Hedvikou, dcerou vévody Konráda I. Olešnického, potřetí s Jutou, dcerou vévody Bolka I. Opolsko-Falkenberského. Zemřel v 77 letech krátce před narozením desátého dítěte, syna Přemysla I.

Počátkem roku 1366 se moc v opavsko-ratibořském panství rozdělila dle závěti Mikuláše II: nejstarší syn Jan I. získal 3/4 země a druhorozený syn Mikuláš III. Opavský 1/4 s hradem Edelstein. Bylo však jen otázkou času, než mezi nimi začnou spory o území. 10. dubna 1377 se sešla rozhodčí komise, aby rozdělila zemi mezi bratry Jana I., Mikuláše III., Václava a Přemysla I. 18. dubna 1377 bylo oznámeno, že Jan I. a Mikuláš III. se stali vládci západní části vévodství. Mikuláš III. výsledek napadl; dle nového výroku komise z úterý 21. dubna 1377 se Jan I. stal pánem Ratibořska (dále Krnovska a Bruntálska). Mikuláš III. získal Hlubčicko s hradem Edelštejn a polovinu hradu Cvilína. Václav a Přemysl si rozdělili jihovýchodní část země s městem Opavou, hrady Landekem a sídelním Hradcem Opavským. Opavští Přemyslovci už nikdy nezískali takovou moc jako za Mikuláše II.

Děti[editovat | editovat zdroj]

Manželka (asi 1318) Anna Ratibořská (zem. 1340):

Manželka (1358) Hedvika Olešnická (zem. 1359):

Manželka (1360) Juta Falkenberská (zem. 1380):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Znak z doby nástupu Opavský kníže
1318 - 1365
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I. Ratibořský
Mikuláš III. Opavský
Václav I. Opavský
Přemysl I. Opavský
Předchůdce:
Lešek Ratibořský
Znak z doby nástupu Ratibořský kníže
1336 - 1365
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan I. Ratibořský