Międzyrzecz

Międzyrzecz
	Radnice v Międzyrzeczi
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	52°26′41″ s. š., 15°34′43″ v. d.
Nadmořská výška	50–53 m n. m.
Stát	Polsko
Vojvodství	Lubušské
Okres	Międzyrzecz
Gmina	Międzyrzecz
	Międzyrzecz
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	18 099 (2018)
Správa
Starosta	Remigiusz Lorenz
Vznik	10. století
Adresa obecního úřadu	Rynek 1; Międzyrzecz
PSČ	66–300
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Międzyrzecz (německy Meseritz, latinsky Mederecensis, česky Meziříčí) je město v Polsku v Lubušském vojvodství ve stejnojmenném okrese. Leží při soutoku řek Obry a Paklicy, 40 km jihozápadně od Gorzówa, 93 km západně od Poznaně. Roku 2018 mělo město zhruba 18 tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Międzyrzecze sahá do 2. poloviny 10. století, kdy ji kníže Měšek I. začlenil do Polského knížectví jakožto obrannou pevnost polské západní hranice.

Klášter[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně roku 1002 přišli z Čech dva mniši Benedikt a Pavel z poustevny okruhu sv. Romualda (vyškolení v Pereu u Ravenny) a založili z podnětu polského krále Boleslava Chrabrého opatství benediktinů. Stálo v lese, v neurčené vzdálenosti od hradu. Tento klášter byl jedinou známou řeholní lokalitou v Polsku z období před rokem 1040. Komunitu dále tvořili polští mniši Matouš a Izák, a dva laici: kuchař Kristýn a jeho bratr Barnabáš. V čele konventu měl stát Bruno z Querfurtu, který se však cestou zdržel. Bratři dostali dar stříbra, který vyvolal zájem lupičů, ti v listopadu 1003 bratry přepadli a povraždili. Tragédii popsal Bruno z Querfurtu jako legendu o umučení pěti bratří svatého Vojtěcha. Klášter dále vedl eremita Anton (podle Kroniky Dětmara Merseburského se jmenoval Tuni) a roku 1004 jej poznaňský biskup jmenoval prvním meziříčským opatem. Týž opat byl v letech 1015-1018 rovněž diplomatem, zastupoval krále Boleslava Chrabrého na dvoře císaře Jindřicha II.. Konvent tehdy tvořilo 15 mnichů. Za krize polského státu ve 30. letech 11. století klášter zanikl a těla Svatých pěti bratří byla přenesena do Hnězdna. Přesné místo kláštera nebylo nalezeno.^[1]

Kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Międzyrzecz byla kolonizována a vysazena na město. Městská práva získala mezi lety 1230 a 1248, konkrétní datum není známé. Roku 1520 bylo bohaté město vyrabováno a poničeno Řádem německých rytířů. Při Druhém dělení Polska bylo město zabráno Pruskem.

Nová doba[editovat | editovat zdroj]

Po První světové válce se město ocitlo nedaleko polsko-německé hranice; zůstalo Německu. Během Druhé světové války sem bylo nacisty deportováno a zavražděno na deset tisíc lidí. 29. května 1944 se zde odehrála letecká bitva mezi Luftwaffe a Letectvem USA. 30. ledna 1945 bylo město osvobozeno a po 152 letech se vrátilo Polsku.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu, ze 13. století, silně dostavěna; nyní muzeum
Radnice, pozdně barokní, z let 1743-1752, v roce 1831 upravena klasicistní fasádou
Kostel sv. Jana Křtitele, gotická cihlová stavba, postavená kolem roku 1500
Kostel sv. Vojtěcha (1834), klasicistní, do roku 1945 protestantský, od roku 1947 katolický
Kostel Povýšení svatého Kříže, novogotická cihlová stavba, postavená v letech 1901-1904
Řecko-katolický kostel sv. Cyrila a Metoděje, původně luteránský, novogotická stavba z 19. století
Bývalá synagoga, budova z let 1825-1827
Židovský hřbitov
Hasičské muzeum (v místní části Kęszyca Leśna)