Meteor (jev)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Meteor (ve starší literatuře se lze setkat s termínem létavice) je světelný jev, který nastane při průletu meteoroidu zemskou atmosférou. Do širšího povědomí pronikly meteory jako padající hvězdy, přičemž je velmi rozšířená pověra, že když někdo vidí padat hvězdu, tak si může něco přát a přání se mu vyplní.
Meteor se na noční obloze projevuje jako rychlý přelet svítícího objeku, který je tvořen vlastním tělesem (meteoroidem) a světelným efektem (meteorem). Průměrně jasný meteor má jasnost přibližně 0 až 3 magnitudy. Meteory zpravidla vznikají ve výšce 80 až 110 kilometrů nad povrchem Země a prolétají rychlostí mezi 10 až 70 kilometry za sekundu.
Obsah |
[editovat] Vznik meteorů
Meteor je světelný efekt, související s průletem meteoridu atmosférou, meteorické tělísko má zpravidla průměr od jednoho milimetru do jednoho centimetru, pokud se jeho velikost přiblíží k deseti centimetrům je jeho jasnost větší než Venuše a nazýváme ho bolid. Ještě větší tělesa explodují a už se nejedná o meteor. Nejmenší meteory jsou vidět pouze teleskopem a proto se nazývají teleskopické meteory.
Většina meteorů (resp. tělísek je tvořící) je kometárního původu, z velice křehkého materiálu. Jejich průměrná hustota je menší než hustota vody. Komety při oběhu kolem Slunce uvolňují ze svého povrchu molekuly plynů a částečky prachu o velikosti mikrometrů až několika centimetrů. Tyto částečky pokračují kolem Slunce po drahách velice podobných dráze komety. Postupem času, vlivem gravitačního působení planet a blízkých těles, se dráhy těchto částeček více liší od původní dráhy komety a částečky se od ní rychle vzdalují. Vytvoří tzv. meteorický proud, přičemž jeho tloušťka se mění od tenkého vlákna, až po široký roztažený proud bez jasného ohraničení. Meteoroidy si ještě dlouhou dobu (stovky až desetitisíce let) uchovávají velice podobné dráhy s původní dráhou komety. Tvar tohoto útvaru se podobá toroidu, který se pod vlivem gravitace stále v více zkrucuje až se časem rozplyne.
Tato tělíska nejsou při průletu vidět, ale způsobují exitaci a ionizaci molekul atmosféry, což vede ke vzniku meteoru, který je velký od několika desítek až do několika set metrů.
[editovat] Meteorické roje
Když meteorický proud protíná dráhu Země, dochází k přeletům meteoroidů tohoto proudu skrz atmosféru. Jelikož jsou dráhy meteoroidů jednoho proudu velice podobné, prolétají atmosférou prakticky rovnoběžně. Vlivem perspektivy) tak vzniká dojem, že meteory vyletají z jednoho místa na obloze. Tomuto bodu se říká radiant. Meteorům vylétávajícím ze stejného radiantu (mající stejné dráhy v prostoru) se říká meteorický roj.
Kometa, ze které pocházejí meteoroidy proudu, se nazývá mateřská kometa. Některé meteorické roje jsou velice aktivní, v okažiku když prolétá Země nejhustššími částmi proudu, je možné vidět i několik desítek meteorů za hodinu. Postupem času, jak mateřská kometa přestáva dodávat hmotu do meteorického proudu a jak se proud v prostoru rozšiřuje, klesá počet meteorů za hodinu. Naopak, stoupá doba činnosti roje. Mladé roje trvají někdy jen několik hodin (meteorické deště jen několik minut), meteory starého roje je možno pozorovat několik týdnů. Po jistém čase můžeme spatřit jenom jednotlivé meteory za noc, nakonec se roj stává nepozorovatelným v důsledku malého počtu meteorů.
[editovat] Sporadické meteory
Meteory, které nepatří žádnemu roji, se nazývají sporadické meteory. Můžou to být např. úlomky po srážkách nebeských těles, nebo mnohem častěji sporadické meteory patří velice slabým a starým meteorickým rojům, z kterých pozorujeme třeba jen několik meteorů za několik nocí. Při takto nízké frekvenci je nedokážeme rozeznat jako roj, protože jak klesá frekvence, tak se zvětšují rozdíly mezi drahami a jednotlivé roje se začínají prolínat až zmizí v sporadickém pozadí.
