Max von Pettenkofer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Max von Pettenkofer

Max von Petenkofer (3. prosince 1818, Lichtenheim10. února 1901, Mnichov) byl německý (bavorský) lékař z Mnichova, který položil základy hygieny jako pracovního a vědeckého lékařského oboru.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1847 byl jmenován profesorem chemie na lékařské fakultě mnichovské univerzity. V roce 1856 zde zahájil přednášky o fyzikálně chemických základech dietetiky. Prohlásil tento obor za součást veřejné zdravotní správy. Ale v roce 1858 už přednášel o "zdravotnické policii", jež později přejmenoval na veřejnou zdravotní péči, což je název, jenž se používá dodnes. Jednu dobu také hovořil a přednášel o veřejné zdravotní péči pro lékaře, architekty a inženýry.

V roce 1865 byla na mnichovské univerzitě zřízena katedra hygieny. Jejím přednostou byl jmenován Pettenkoffer. Zde probíral už i z dnešního hlediska moderní otázky hygieny. Upozornil na vlivy ovzduší a vody na zdraví člověka a zavedl zkoušku čistoty a nezávadnosti těchto prostředí, zejména ve vztahu k infekčním nemocem. Zároveň rozšířil svoji činnost na komunální, regionální a státní zájmy, to znamená vodovody, kanalizace.

Vzniklo veřejné zdravotnictví. Současně Pettenkofer vzbudil zájem o to, čemu se říká sociální politika. Započalo studium vzniku nemocí a podmínek jejich šíření, vznikal obor lékařů - hygieniků. Ti měli zájem o věci veřejné a o jejich správu. (O infekce se zajímal Pettenkofer přirozeně už dříve. V roce 1867 vydal studii: O otázce cholery.) V roce 1867 uveřejnil studii: O půdě a vodě, v témže roce vydal také práci: O problému tyfu a cholery.

Francúz Pasteur a Nemec Koch vo svojej dobe hlásali teóriu, že každý zdravý organizmus je bez mikroorganizmov, a že keď sa tento infikuje - ak sa do tela dostanú choroboplodné zárodky, telo ochorie a zomrie. Oba národy to vtedy brali ako politicko prestížnu záležitosť. Obaja ctižiadostiví vedci sa veľmi snažili, aby v prestížnom zápase o vedecký pokrok to bol práve On a jeho štát, kto získa prvenstvo. Napríklad vedci - Pettenkoffer a Virchow sa týchto dostihov nezúčastnili. Nešlo im o prvenstvo, ale o dôkladné vedecké preskúmanie všetkých faktorov a možných príčin. Dospěli k názoru, že mikroorganizmy nejsou hlavní příčinou onemocnění - dokazovali, že hlavní úlohu hraje způsob života, hygienické podmínky a kvalita výživy. Vo vedeckých kruhoch však prevládalo nadšenie pre teóriu mikróbov, lebo sľubovala vedeckú prestíž, ekonomické využitie. Rátalo sa s tým, že až sa nájde zlý mikrób - nájde sa aj príslušný prostriedok na jeho zničenie, a ten sa dá predávať, a na tom zarábať... A vědec Max Pettenkoffer zašel ve výzkumu tak daleko, že si u Kocha objednal čistou kulturu s cholerou, kterou 7. oktobra 1892 (měl tehdy 74 roků) před svými zhrozenými kolegy vypil. Chtěl tím všem ukázat, že baktérie nejsou jedinou příčinou onemocnění - ale jeho projevem či jednou z více příčin - a to aj dokázal. Nezomrel, ako mnohí očakávali, ale mal iba štyri dni hnačky.


V roce 1876 byl v Mnichově zřízen Hygienický ústav. Jeho přednostou se stal Max von Pettenkoffer. Dnes nese tento ústav jeho jméno. V roce 1882 Pettenkoffer razil heslo sociální hygiena a v roce 1883 začal vycházet časopis Archiv für Hygiene. Pettenkofferovou chybou bylo, že se stavěl proti Kochovým objevům(jako tehdy mnoho jiných) a proti bakteriologii vůbec. Byl však zakladatelem vědeckého pojetí hygieny, inicioval stavění vodovodů a kanalizací. Je nepochybné, že moderní ekologie stojí mimo jiné na výsledcích jeho práce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]