Matyáš z Retzu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matyáš z Retzu
Narození15. století
Povoláníspisovatel a iluminátor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matyáš z Retzu OFM, Matyáš Piscatelle z Retzu, latinsky Mathias de Rehtz (nesprávně Mathias de Kehcz)[1] byl františkán, písař a iluminátor františkánských liturgických chórových rukopisů počátku 16. století. Byl též veřejným notářem, ve františkánském řádu pak vratislavským a od roku 1506 olomouckým kvardiánem, mezi lety 1506 až 1515 zastával čtyřikrát funkci jednoho z definitorů české františkánské provincie. [2] Přinejmenším v letech 1511 a 1514 byl kvardiánem kláštera sv. Bernardina ve Vratislavi.[3]

Proslul především jako písař velkoformátových chórových knih. Této činnosti se věnoval v Kadani v druhé polovině 90. let 15. století a pro kadaňský klášter vytvořil také nejzachovalejší kolekci, z níž se dochoval graduál a psalterium z let 1496–1498, ostatní jím vytvořené knihy známe jen ze starších katalogů nebo dochovaných zlomků.[4] Výzdoba těchto původem kadaňských rukopisů odpovídá františkánské spiritualitě pozdního středověku, kde významné postavené zaujímá dítě Ježíš a týž Kristus trpící.

Dalším dílem bratra Matyáše ze sklonku 15. století byl celkem dvoudílný graduál, z něhož však napsal pouze zimní část a byl určen pro bechyňský nebo plzeňský klášter.[5] Matyáš mohl být totožný s Matyášem z Bavor (pak by ovšem nepocházel z rakouského Retzu), kterého evidují starší knihovní katalogy kláštera v Hostinném jako písaře několikadílného graduálu a žaltáře.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHYTIL, Karel. Vývoj miniaturního malířství českého za dob králů rodu Jagellonského. [s.l.]: K.Chytil, 1896. S. 41–50.  VYSKOČIL, Jan Kapistrán. Šest století kostela a kláštera u P. Marie Sněžné. Praha: Atlas, 1947. 
  2. HLAVÁČEK, Petr. Retrospektiva dějin františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani v 15. a 16. století: geneze, rozkvět a úpadek. In: Ústecký sborník historický. 1.. Ústí n.L.: Muzeum města Ústí nad Labem : Albis International, 2001. S. 79–106.
  3. Viz Eberhard Ablauff de Rheno. ' De novella plantacione provincie Austrie, Bohemie et Polonie quo ad fratres minores de observancia Cronica. 1509-1528. – Národní knihovna České republiky, signatura Cheb Ms. 157, fol. 309v, 311r.
  4. STUDNIČKOVÁ, Milada. Conscriptum per Fratrem Mathiam de Rehtz. Iluminované rukopisy kadaňského kláštera františkánů-observantů z konce 15. století. In: Františkánství v kontaktech s jiným a cizím. Praha: Univ. Karlova, 2009. Vč. reprodukcí. S. 210–219. SVOBODOVÁ, Milada. Soupis rukopisů Františkánů u P. Marie Sněžné v Praze deponovaných v Národní knihovně. Praha: [s.n.], 2000. Strojopis uložený v Národní knihovně ČR.. 
  5. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí'. Ostrava, 2007. Rigorózní práce. FF Ostravské Univerzity. . s. 80, 364, 505. Dostupné online. HLAVÁČEK, Petr. Česká františkánská observance na přelomu středověku a novověku. Praha, 2002. Disertační práce. FF Univerzity Karlovy. . s. 132.