Mačara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mačara
Маҷара
მაჭარა
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška70 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátAbcházieAbcházie Abcházie (de facto)
GruzieGruzie Gruzie (de jure)
OkresGulrypš
Mačara na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 640 (2011[1])
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mačara (abchazsky Маҷара, gruzínsky მაჭარა – Mačara) je vesnice v Abcházii v okrese Gulrypš na pobřeží Černého moře. Těsně přiléhá k okresnímu městu Gulrypš jihovýchodním směrem. Obec sousedí na severozápadě s abchazským hlavním městem Suchumi a s Dzygutou, od kterých ji odděluje řeka Kjalašur, na severu s Bagbaranem, na severovýchodě s Marchaulem a na jihovýchodě s Pšapem. Obcí protéká řeka Mačara, procházejí jí hlavní silnice spojující Suchumi s Gruzií a také železnice se zastávkou v obci.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Mačara (rusky Мачарская сельская администрация, abchazsky Маҷара ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Mačarský selsovět (Мачарский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Součástí Mačary jsou následující části:[2]

  • Mačara (Маҷара)
  • Dolní Marchaul (Аладатәи Мархьаул)
  • Horní Gulrypš (Аҩадатәи Гәылрыԥшь)
  • Kjalašur archa (Кьалашәыр арха)
  • Mačara archa (Маҷара арха)
  • Mačara Accha (Маҷара ацҳа)
  • Thubyn (Ҭҳәыбын) – od 1813 Cchomi nebo Tubun, Tchubun

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po vyhnání abchazského obyvatelstva v druhé polovině 19. století během mahadžirstva následkem Kavkazské války se do obce nastěhovalo převážně ruské, arménské a gruzínské obyvatelstvo. Obyvatelé zde pěstovali tabák, citrusy, obilí a kukuřici. Věnovali se dále výrobou hedvábí, chovem včel a dobytka. V sovětské éře v Mačaře vznikly tři základní školy: jedna arménská, jedna gruzínská a jedna ruská. Po válce v Abcházii v roce 1993 většina gruzínského obyvatelstva opustila zemi.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2640 a jejich složení následovné:[1]

  • 1763 Arménů (66,8 %)
  • 626 Abcházů (23,7 %)
  • 171 Rusů (6,5 %)
  • 27 Gruzínů (1,0 %)
  • 21 Pontských Řeků (0,8 %)
  • 32 ostatních národností (1,2 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 1152 obyvatel.[3] V celém Mačarském selsovětu žilo 4209 obyvatel.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 345.
  3. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  4. численность сел. населения. Сухумский район – ethno-kavkaz.narod.ru