Městské opevnění (Čáslav)
| Městské opevnění v Čáslavi | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
obranné hradby města | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Současný majitel | město Čáslav |
| Poloha | |
| Adresa | Čáslav,  Česko |
| Souřadnice | 49°54′28,54″ s. š., 15°23′32,23″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44979/2-928 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění v Čáslavi patří k nejlépe dochovaným městským opevněním v Čechách a probíhá na obvodu historického jádra města. Skládalo se z hlavní a parkánové hradby, příkopu, valu a dalšího příkopu. Kromě části hradeb se zachovala jedna věž u bývalé Brodské brány, zvaná Otakarova.
Písemné prameny[editovat | editovat zdroj]
O hradbách se dochovaly písemné prameny, další část informací byla zjištěna a objevena při archeologických výzkumech. Nejstarším písemným dokladem je zmínka z roku 1307. Archeologické průzkumy dokládají, že hlavní hradba byla místy založena již v první polovině 13. století. Rovněž parkánová hradba dle archeologických průzkumů byla stavěna koncem 13. a začátkem 14. století.
V novodobé literatuře se opakuje tvrzení, že opevnění bylo posíleno Janem Žižkou v letech 1422–1423, tvrzení nemá oporu v historických písemných pramenech. Pravděpodobně byly v husitské době hradby upraveny včetně bašt. Začátkem 16. století se město stavebně rozvíjelo, zprávy o hradbách jsou z roku 1502.
Městské hradby jsou zobrazeny na vedutě města Čáslavi od Jana Willenberga z roku 1602.[1] V roce 2023 byla část hradeb opravena.
Architektura hradeb[editovat | editovat zdroj]
Systém opevnění se skládal z hlavní a parkánové hradby, příkopu, valu, částečně i z vnější hradby a dalšího příkopu. Základní částí byla hlavní hradba, která se zachovala z velké části její původní délky. Koncem 20. století prošla sanací, při které zanikly horní partie hradby s ochozem. Výjimkou je necelých 16 metrů obvodové zdi u budovy děkanství. Výše hradby od úrovně parkánu zde dosahuje výšky osmi metrů.
Na hlavní hradbu silnou až 250 cm byl použit místní lomový kámen.[2] Hradba se dochovala v různě dlouhých úsecích, nejvíce na západní straně města. Nikde nezůstala dochována původní úroveň ochozu s doloženým cimbuřím.
Podél hradební zdi byly pravidelně rozmístěny věže. Na mapě Stabilního katastru je zachycena hlavní hradba, z níž lze rekonstruovat původní počet a délky valů (kurtin). Na Willenbergově vedutě jsou dobře viditelné hradby včetně věží, kterých bylo 38 a kurtiny mezi nimi dosahovaly délky 25–30 metrů jen s několika delšími výjimkami na jihozápadní straně, kde bylo město chráněno prudkým svahem nad říčkou Brslenkou. Dochovaných věží je 15 a podle nich lze rekonstruovat původní půdorys věží zaniklých. Věže byly přístupné shora z vnitřní strany hradeb a převyšovaly hradby o jedno podlaží s vrcholovým nekrytým cimbuřím.[3]
Nejviditelnější části hradeb jsou zachovány v ulicích Na Fortně u čp. 188/6, Na Kozinci u čp. 31/8, u několika domů v ulici Přemysla Otakara II., na Komenského náměstí a v ulici Jana Karafiáta mezi evangelickým kostelem a evangelickou farou.
_08.JPG)
Před hlavní hradbou byl ještě 10–15 metrů široký parkán, nejužší byl nad Podměstským rybníkem v místech prudkého svahu. Zvenku byl parkán ohraničen zdí širokou 60–80 cm, té se zachovala jen malá část. Dodatečně byly do vnější hradby vestavěny půlkruhové nebo hranolové bašty v rozestupech 40 až 100 metrů. Před parkánovou zdí byl ještě příkop široký 20–25 metrů a dle geologického průzkumu hluboký asi 4 metry. Na západní straně města nad svahem, pod kterým protéká říčka Brslenka a je Podměstský rybník, vnější hradba nebyla potřeba. Brankou a průrazem v hlavní hradbě zde býval přístup k vodě, oba vstupy jsou doloženy již v roce 1417.[1]
V roce 2023 byly části hradeb u tzv. Žižkovy brány opraveny, hradební zeď byla zajištěna proti pádu a byla zachována její historická autentičnost.[4]
Městské brány[editovat | editovat zdroj]
Již v pramenech ze 14. století jsou uváděny tři vstupní brány: Horská na severovýchodě, Chrudimská na východní straně a Brodská na jihozápadě. Brodská brána byla pravděpodobně nejstarší a byla dostavěna již v první polovině 14. století, což dokládá tvar okénka v prvním patře s lichou malou kružbičkou.
Chrudimská a Brodská brána byly průjezdné oběma směry (dvoudílné). Přední části brány plnily funkci předbraní, čelní stěna brány prostupovala parkánem. Před branou byl most přes příkop. V čele barbakánu byla další hranolová průjezdní věž.[3]
Památková hodnota[editovat | editovat zdroj]
Středověké městské hradby jsou dokladem středověké fortifikační architektury a základní prvek historického urbanismu města. Málokteré královské město v Čechách mělo tak dokonalý systém městských hradeb, které zůstaly tak dobře dochovány, jako v Čáslavi.[5] Z fortifikačního celku se dochovaly úseky hlavní hradby s několika věžemi, úseky parkánové hrady s několika baštami a brankou, úseky příkopu a úseky valu a věž bývalé Brodské brány, věž Otakarova.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. Díl 2., svazek 1. Katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 87-100.
- ↑ RAZÍM, Vladislav. K získávání kamene na stavbu středověkých městských hradeb : příspěvek k diskusi o vztahu hradiště a města Čáslavi. Archaeologica historica. 2001, roč. 26, čís. 1, s. 195–206. Dostupné online. ISSN 0231-5823.
- ↑ a b c Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
- ↑ PILCOVÁ, Hana; BÍLEK, Michal. Čáslavské městské hradby se opět bortí. Kutnohorský deník. 2021, čís. 106, s. 2. ISSN 1212-5830.
- ↑ Městské hradby (Čáslav, Kutná Hora, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FROLÍK, Jan a TOMÁŠEK, Martin. Archeologický výzkum historického jádra Čáslavi v letech 1991-1993. Archaeologia historica: sborník příspěvků přednesených na 26. konferenci k problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu středověkých měst : Čelákovice 12.-16. září 1994. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1995. ISSN:0231-5823. S. 147-156.
- FROLÍK, Jan - HAZLBAUER, Zdeněk - CHARVÁT, Petr - ŠUMBEROVÁ, Radka - TOMAŚEK, Martin. Čáslav - místo pro život. Svědectví archeologie. Čáslav : Městské muzeum, 1999. 72 s.
- KOUBOVÁ, Kateřina. Opevnění města patří k nejstarším. Kutnohorský deník. 28.2.2003, č. 50, s. 18.
- MENCLOVÁ, Dobroslava. O středověkém opevnění našich měst. Zprávy památkové péče, 1950, č. 7, s.193-221.
- NOVÁKOVÁ, Drahomíra. Čáslav: proměny města. Čáslav: Město Čáslav ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou, 2013. ISBN 978-80-260-3823-8.
- SEDLÁČEK, August. Děje města Čáslavě. Monografie měst, městeček a obcí, 80. V Praze: GARN, 2012. ISBN 978-80-86347-09-7.
- TOMÁŠEK, Martin. Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993. Archeologické rozhledy, 1993, roč. 47, č. 3, s. 444-454.
- TOMÁŠEK, Martin. Archeologie posledních sto let o městě Čáslavi. Archeologie ve středních Čechách, I, 2003, s. 423-427.
- TOMÁŠEK, Martin. Opevnění královského města Čáslavi z pohledu archeologie. Forum urbes medii aevi. 5: městské fortifikace ve vrcholně středověkých zeměpanských městech střední Evropy. Brno: Archaia, 2008. S. 262-271.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
