Lupy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Lupa.
Lupy

Lupy jsou drobné částečky odumřelé kůže na hlavě, která však neodpadá v mikroskopických velikostech jako ostatní kůže na těle, ale tvoří větší celky a nepříjemně svědí. Lidská pokožka se obnovuje v intervalu zhruba 4 dní. V případě většího výskytu lupů může být tento interval kratší. Také kvalita kožního mazu může ovlivnit viditelnost lupů. Čím tužší maz máme, tím ochotněji se šupinky kůže spojují a tvoří lupy.

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Ital Rivolta náhodně objevil v roce 1873 původce, když zkoumal mikroskopem šupinatá ložiska na své tváři. Nalezl oválné útvary a nazval je Pityrosporum. O rok později však Malassez zjistil, že to výskyt houby souvisí s lupovitostí. Rod těchto hub je pojmenovaný podle tohoto Francouze a to Malassezia. Patří sem na 7 druhů kvasinek, přinejmenším dva z nich jsou pravděpodobně jedny z hlavních viníků lupovitosti.

Tyto kvasinky nejsou choroboplodné, patří k běžné kožní flóře člověka. Živí se tuky (lipidy), které z převážné části obsahuje kožní maz. U některých lidí je pak geneticky nebo hormonálně zapříčiněná nadprodukce kožního mazu nebo zmnožení mazových žláz primární příčinou lupovitosti. Pokud k tomuto dojde, kvasinky se rychle množí, produkují metabolity a dráždí tak pokožku hlavy.

Dalšími příčinami mohou být stres, nedostatečná hygiena, špatné stravovací návyky nebo nevhodná pokrývka hlavy. V krajním případě může lupovitost vyvolat plošné ekzémy nebo chronickou lupénku. Existuje několik organismů, u kterých je tento kožní derivát součástí jejich jídelníčku, například roztoči.