Sebevědomí (sociální psychologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sebevědomí je sociálně psychologický pojem. Vyjadřuje, jaký postoj má člověk k sobě samému. Sebevědomí je podstatným regulačním prvkem psychiky, vytváří jeden ze základních předpokladů úspěšnosti člověka. Míra sebevědomí je u různých lidí různá:
- přiměřené sebevědomí - jedinec má přiměřenou sebedůvěru, reálně posuzuje své možnosti, volí si cíle přiměřené svým schopnostem, snáší kritiku i srovnání s ostatními
- nízké sebevědomí - jedinec je závislý na hodnocení od druhých osob, citlivě reaguje na neúspěch, neumí přijímat kritiku, je nejistý, nevěří si, volí nízké a snadné cíle
- vysoké sebevědomí - jedinec má zvýšenou sebedůvěru, přeceňuje svoje schopnosti, volí vysoké a nepřiměřené cíle
Obsah |
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Literatura[editovat]
- E. Urbanovská, Sociální a pedagogická psychologie. Olomouc 2006