Ludvík Kalus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Kalus
Narození13. ledna 1895
Velké Karlovice, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. prosince 1972 (ve věku 77 let)
Kyjov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
Povolánístředoškolský učitel, starosta, muzeolog a etnograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Kalus (13. ledna 1895 Velké Karlovice[1]23. prosince 1972 Kyjov) byl český středoškolský pedagog, starosta Kyjova, archeolog, historik, správce kyjovského muzea, kronikář a osvětový pracovník.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík Kalus se narodil v rodině chalupníka Jana Kaluse a Marianny, rozené Pavlicové, v domě č. 554 ve Velkých Karlovicích. V roce 1915 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a od 17. listopadu téhož roku se jako vojín účastnil první světové války. V letech 1918–1922 studoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.[3] Jako profesor nastoupil v září 1922 do kyjovského gymnázia a působil zde 28 let. V roce 1925 byl pověřen vedením městské kroniky, kterou psal do roku 1939. V letech 1926–1955 byl správcem kyjovského muzea. Jeho zásluhou bylo z provizorních prostor přemístěno do kyjovského zámečku a vybudoval zde archeologickou sbírku.[4] Psal odborné články o nejstarší historii Kyjova, byl konzervátorem historických památek, pracovníkem Státní památkové péče či jednatelem Archeologického ústavu pro okres Kyjov. Mezi jeho zájmy patřily i myslivost a železnice, respektive lokomotivy. Dne 28. června 1930 se v Kyjově oženil s Ludmilou Kocmanovou (* 1911).[5]

V roce 1942 pomáhal kyjovský starosta Matěj Urban při ukrývání velitele paradesantní skupiny Zinc Oldřicha Pechala. Byl zatčen gestapem a později v Brně popraven. Z městských zastupitelů byl novým starostou zvolen profesor Ludvík Kalus a tuto funkci vykonával do roku 1945. Nebyl členem žádné politické strany. V roce 1950 byl předčasně penzionován, ale až do roku 1970 byl pracovníkem městského muzea.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. DUNDĚRA, Jiří. Hrstka osudů. [s.l.]: Kyjovské Slovácko v pohybu, 2010. 208 s. ISBN 978-80-254-8506-4. Kapitola Ludvík Kalus, s. 25–28. 
  3. HURT, Rudolf. Za profesorem Ludvíkem Kalusem. Vlastivědný věstník moravský. 1974, roč. 26, čís. 3, s. 325–326. Dostupné online [cit. 2022-04-10]. ISSN 0323-2581. 
  4. Historie muzea v Kyjově [online]. Masarykovo muzeum v Hodoníně [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06. 
  5. Matriční záznam o sňatku
  6. DUNDĚRA, Jiří. Vzpomínka na profesora kyjovského gymnázia Ludvíka Kaluse. S. 12. Kyjovské noviny [online]. Město Kyjov, 2007-11-27 [cit. 2020-05-26]. S. 12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26.