Ludvík II. Koktavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tomuto článku chybí obrázky.
Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku.

Ludvík II. Koktavý (1. listopadu 846 – 10. dubna 879 Compiègne) z dynastie Karlovců byl druhý král Západofranské říše. Vlády se ujal po smrti svého otce, západofranského krále a římského císaře Karla II. Holého roku 877. Ještě předtím vládl v Akvitánii, kde se stal králem již roku 866 po smrti svého mladšího bratra Karla, zvaného Dítě. Ludvíkovou matkou byla Ermentruda Orléanská.

Ludvík byl korunován 8. prosince 877 Hincmarem, arcibiskupem remešským. Podruhé obdržel západofranskou korunu od papeže Jana VIII. v Troyes, když se papež v září 878 účastnil tamního koncilu. Protože Ludvík zemřel již na jaře následujícího roku, jeho osoba měla na ovlivnění průběhu dějin pouze malý vliv. Byl popsán jako „prostý a jemný muž, milovník míru, spravedlnosti a náboženství“. V roce 878 věnoval okolí Barcelony, Girony a Besalú Guifredovi Barcelonskému. Ludvíkovým posledním činem byl vojenský pochod proti Vikingům, kteří sužovali Evropu. Ludvík ale byl již nemocný a nedlouho po začátku výpravy zemřel (9. nebo 10. dubna 879). Po jeho smrti si vládu nad Západofranskou říší rozdělili jeho dva synové Ludvík III. a Karloman II.

[editovat] Potomci

Ludvík II. Koktavý byl dvakrát ženatý. První manželka, se kterou se roku 862 oženil navzdory odporu svého otce Karla, se jmenovala Ansgarda Burgundská. Karel ale požádal papeže o anulování manželství, ten mu vyhověl a Karel II. Holý tak oženil v únoru 875 svého syna s Adélou z Frioul.

1. manželka Ansgarda Burgundská