Lubor Herzán
| Ing. arch. Lubor Herzán | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. února 1950 (74 let) Třebíč  Československo |
| Povolání | architekt |
| Děti | Ondřej Herzán |
| Rodiče | Jiří Herzán |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lubor Herzán (* 20. února[1] 1950[2]) je český architekt, který působil v devadesátých letech jako městský architekt v Třebíči.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Pochází z významného třebíčského stavitelského rodu, nejstarším členem rodu, který se věnoval stavebnictví byl tesař Jan Jiří Herzán, který se v Třebíči zmiňuje v roce 1807, stavební firmu založil v roce 1813. Jeho syn Dominik Herzán působil jako stavitel v Třebíči i okolí, mimo jiné rekonstruoval třebíčskou městskou věž. Josef Herzán, syn Dominika Herzána, byl spolu s Reimundem Wolfem stavitelem třebíčského Gymnázia a některých budov třebíčské nemocnice. Jaroslav Herzán vybudoval Masarykovu vyhlídku. Otec Lubora Herzána, Jiří Herzán, byl stavitelem kulturního domu v Borovině.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Lubor Herzán se narodil v roce 1950 v Třebíči, jeho otcem byl stavitel Jiří Herzán. studoval na gymnáziu v Třebíči, následně nastoupil na stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně na obor architektura. Absolvoval v roce 1974 a nastoupil na pozici projektanta ve Stavoprojektu Jihlava, posléze pracoval v třebíčském bytovém družstvu a v roce 1989 odešel a později byl osloven třebíčským starostou Pavlem Heřmanem, aby začal působit jako městský architekt v Třebíči. V témže roce spolu s Pavlem Heřmanem založil spolek Pro lepší Třebíč. V roce 1990 byl zvolen do rady ONV.[3]
Městským architektem se stal v roce 1991, jako městský architekt působil až do roku 2002. Po roce 2002 pak působil na pozici, jež měla koordinovat vstup města a jeho památek do seznamu UNESCO. Židovský hřbitov, židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa byly do seznamu UNESCO zapsány v roce 2003, UNESCO pak nadále sleduje dodržování pravidel, které zápis provází, tomu se věnoval Herzán až do roku 2010. Po tomto roce působil opět jako městský architekt, v roce 2012 však odešel do důchodu.[4][3]
Zájmy[editovat | editovat zdroj]
Věnoval se skautingu, kempingu a hudbě. Během studia na vysoké školu založil skupinu Kolejmdníci.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- HERZÁN, Lubor. UNESCO je blízko = UNESCO is near. 1. vyd. Litomyšl: České dědictví UNESCO, 2012. 111 s. ISBN 978-80-260-3711-8.
- HERZÁN, Lubor. Od asanace k UNESCO : příběh obnovy třebíčské židovské čtvrti. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2013. 287 s. ISBN 978-80-7268-973-6.
- BLÁHA, Jiří; HERZÁN, Lubor; HORÁK GORYCZKA, Kateřina. Herzan : stavitelský rod z Třebíče. první. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2018. 256 s. ISBN 978-80-7480-110-5.
- VALÁŠEK, Martin; HERZÁN, Lubor; JINDRA, Pavel. Třebíč v proměnách. druhé. vyd. Třebíč: Akcent, 2019. 158 s. ISBN 978-80-7497-306-2.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Fond Třebíč, o. p. s. [online]. RZP [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Lenka. Dynastie stavitelů Herzánů měnila tvář Třebíče. Třebíčský deník [online]. VLP, 2012-02-01 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lubor Herzán – Životopis [online]. Příběhy našich sousedů [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Židovskou čtvrť zachránila chudoba Třebíče, říká architekt Herzán. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-19 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubor Herzán na Wikimedia Commons - Lubor Herzán v informačním systému abART
- Lubor Herzán v projektu Příběhy našich sousedů
- Lubor Herzán v projektu Paměť národa
- Rozhovor s Luborem Herzánem, Český rozhlas Vysočina
