Louis-Antoine de Noailles
| Louis-Antoine de Noailles | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. května 1651 Cros-de-Montvert |
| Úmrtí | 4. května 1729 (ve věku 77 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Náhrobek kardinála Louise Antoina de Noailles |
| Alma mater | Pařížská univerzita College of Sorbonne |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Ocenění | komandér Řádu svatého ducha rytíř Řádu sv. Michala |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Anne de Noailles a Louise Boyer |
| Příbuzní | Jacques de Noailles, Jean-Baptiste-Louis-Gaston de Noailles, Anne Jules de Noailles a Jean François de Noailles, Marquis of Noailles (sourozenci) |
| Funkce | diecézní biskup (od 1679) diecézní biskup (od 1680) pařížský arcibiskup (1695–1729) katolický arcibiskup (od 1695) kardinál (od 1700) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis-Antoine kardinál de Noailles, vévoda ze Saint-Cloud (27. května 1651 Cros-de-Montvert – 4. května 1729 Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz, biskup v Cahors (1679-1680) a v Châlons-en-Champagne (1680-1695) a arcibiskup pařížský (1695-1729). V roce 1700 byl jmenován kardinálem.
Životopis
Louis Antoine de Noailles studoval teologii na koleji Plessis v Paříži. Dne 8. června 1675 byl vysvěcen na kněze. Doktorát na Sorbonně získal 14. března 1676. V březnu 1679 byl jmenován biskupem v Cahors, ale už v červnu 1680 byl jmenován biskupem v Châlons-en-Champagne. Dne 19. srpna 1695 byl jmenován pařížským arcibiskupem. V roce 1698 obdržel Řád sv. Ducha. Papež Inocenc XII. jej dne 21. června 1700 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u kostela Santa Maria sopra Minerva. V roce 1710 se stal rektorem Sorbonny. Arcibiskup věnoval velké částky ze svého majetku na výzdobu katedrály Notre-Dame a dalších kostelů ve své diecézi. Na vlastní náklady nechal přestavět arcibiskupský palác.
Vydal sice pět nařízení, ve kterých odsoudil jansenisty, ale vystupoval i proti jejich oponentům – jezuitům. Dílo Exposition de la foi (Expozice víry) vysvětlující doktrínu jansenismu, kterou předtím odsoudil Řím, Noailles po jejím vydání odsoudil 20. srpna 1696. Přesto zůstal ke stoupencům jansenismu smířlivý a několik let odmítal i přes opakované výzvy Svatého stolce přijmout bulu Unigenitus z roku 1713 odsuzující jansenismus. Tímto postojem si vysloužil nepřátelství Ludvíka XIV., který mu zakázal vstup ke dvoru.
Teprve v dopise papeži z 19. července 1728 a v pastoračním dopise ze dne 11. října téhož roku vydal bezpodmínečný souhlas s přijetím buly a navrátil jezuitům jejich postavení, které jim odpíral přes třináct let. Zemřel o dva měsíce později ve věku 78 let. Byl pohřben v pařížské katedrále Notre-Dame.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Antoine de Noailles na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis-Antoine de Noailles na Wikimedia Commons - (anglicky) Základní biografické údaje
| biskup v Cahors | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Nicolas Sevin |
1679-1680 Louis-Antoine de Noailles |
Nástupce: Henri-Guillaume Le Jay |
| biskup v Châlons-en-Champagne | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Félix Vialart de Herse |
1680-1695 Louis-Antoine de Noailles |
Nástupce: Jean-Baptiste-Louis-Gaston de Noailles |
| 6. arcibiskup pařížský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: François Harlay de Champvallon |
1695-1729 Louis-Antoine de Noailles |
Nástupce: Charles-Gaspard-Guillaume de Vintimille du Luc |
| 2. vévoda ze Saint-Cloud | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: François Harlay de Champvallon |
1695-1729 Louis-Antoine de Noailles |
Nástupce: Charles-Gaspard-Guillaume de Vintimille du Luc |
