Lietuvos geležinkeliai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lietuvos geležinkeliai
Právní forma Akciová společnost
Založeno 1860 (První trať)
1919 (Oficiálně)
Sídlo Vilnius, Litva
Počet poboček Vilnius, Litva
Klíčoví lidé Stasys Dailydka, generální ředitel
Oblast výroby Dopravní
Vyráběné produkty Nákladní doprava, osobní doprava, správa infrastruktury
Obrat 1 246,6 mil LTL (2006)
Výsledek hospodaření 111,7 mil LTL (2006)
Počet zaměstnanců 10 827 (2006)
Majitel stát Litva
Oficiální web http://www.litrail.lt
Motorové lokomotivy Siemens ER20 Litevských železnic

AB Lietuvos geležinkeliai (VKM: LG, Litevské železnice) jsou litevským národním železničním dopravcem provozujícím dopravu na všech tratích v Litvě.

Síť Litevských železnic tvoří 1749 km tratí širokého rozchodu 1520 mm, z nichž 122 km je elektrifikováno soustavou 25 kV, 50 Hz, a 22 km normálněrozchodných tratí. 179 km úzkorozchodných tratí bylo v rozce 2001 odděleno do samostatné společnosti ASG, v současnosti je z nich provozováno 68 km.

V roce 2007 Litevské železnice přepravily 5,4 milionů cestujících a 53,5 milionů tun nákladu. Hlavním přepravovaným nákladem je ropa a ropné produkty.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1851 se ruská vláda rozhodla postavit železniční spojení Petrohrad - Varšava. Součástí tratě byl i úsek Daugavpils - Vilnius - Kaunas - Virbalis, jehož stavba započala v roce 1858 a dokončena byla v roce 1860. Během okupace Litvy německými vojsky v roce 1915 se železnice stala hlavním prostředkem pro zásobování potravinami a municí. Po obnovení samostatnosti Litvy v roce 1918 se v roce 1919 dohodla litevská vláda na převzetí železnic pod svou správu.

Po první světové válce Litevské železnice provedly obnovu tratí a jejich propojení v železniční síť. V roce 1923 připadla oblast Klaipėdy zpět Litvě a přístav v Klaipėdě se stal součástí litevského systému železnic. V roce 1941 obsadili Litvu nacisté a přebudovali celou síť z širokorozchodné na normálněrozchodnou.[zdroj?] Tato změna však neměla dlouhého trvání, již v roce 1944 po znovuobsazení Sovětským svazem proběhla úprava zpět na široký rozchod. Během sovětské nadvlády byly železnice Baltských států spravovány z Rigy. V roce 1991 byly železnice v Pobaltí opět rozděleny na národní společnosti.[2]

Železniční vozidla[editovat | editovat zdroj]

  • 171 lokomotiv pro nákladní dopravu
  • 17 lokomotiv pro osobní dopravu
  • 89 posunovacích lokomotiv
  • 58 motorových jednotek
  • 17 elektrických jednotek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Litevské železniční společnosti
  2. Historie Litevských železnic, anglicky