Lidská práva v Albánii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezi aktuální problémy týkající se lidských práv v Albánii patří domácí násilí, ojedinělé případy mučení a policejní brutality, celkový stav věznic, obchodování s lidmi, sexuální zneužívání a práva LGBT.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za vlády Envera Hodži (1944–1985) byla komunistická Albánie označována za jednu z nejrepresivnějších zemí východní Evropy, od roku 1992 však pod vedením Demokratické strany došlo k několika liberalizačním reformám.[2]

Projevy porušování práv v Albánii[editovat | editovat zdroj]

Obchod s lidmi[editovat | editovat zdroj]

V Evropě roste povědomí o obchodování s lidmi jako o problému lidských práv. Konec komunismu přispěl k nárůstu obchodování s lidmi, přičemž většinu obětí tvoří ženy nucené k prostituci.[3][4]

Albánská vláda projevila určité odhodlání bojovat proti obchodování s lidmi, ale byla kritizována za to, že plně nedodržuje minimální standardy pro eliminaci obchodování s lidmi a nevyvinula účinná opatření v oblasti ochrany svědků.[1][5]

Mučení a smrt ze strany úřadů[editovat | editovat zdroj]

Od počátku roku 1994 obdržela Amnesty International zprávy o případech, kdy příslušníci albánské policie údajně špatně zacházeli s lidmi při jejich zatýkání nebo zadržování, někteří lidé dokonce v důsledku tohoto zacházení zemřeli. Podle zpráv byli zadržení často zraněni, přičemž zranění, která utrpěli, zahrnují pohmožděniny, zlomené zuby nebo řezné rány, které si vyžádaly lékařské ošetření nebo dokonce hospitalizaci v nemocnicích. Některé případy špatného zacházení se rovnaly mučení. Mnoho těchto případů bylo spácháno na členech nebo příznivcích Socialistické strany. Mezi další oběti patří homosexuálové, příslušníci řecké menšiny a bývalí političtí vězni. Stíhání policistů za mučení nebo špatné zacházení se zdá být vzácné.[6]

Také Amnesty International uvádí, že i dnes je v Albánii mučení i špatné zacházení se zadrženými běžné.[7]

Násilí a diskriminace žen[editovat | editovat zdroj]

Téměř 60 % žen ve venkovských oblastech je vystaveno fyzickému nebo psychickému násilí a téměř 8 % je obětí sexuálního násilí. V roce 2014 Albánský helsinský výbor uvedl, že počet obětí vražd je stále vysoký.

Komisař pro ochranu před diskriminací vyjádřil znepokojení nad zákonem o registraci rodiny, který diskriminuje ženy. V důsledku toho mají hlavy domácností, kterými jsou v drtivé většině muži, právo změnit bydliště rodiny bez souhlasu svých partnerů.

Násilí na dětech[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 UNICEF uvedl, že 77 % dětí bylo doma vystaveno nějaké formě násilného trestu. Stovky dětí jsou nuceny žebrat nebo jsou vystaveny jiným formám nucené práce v rámci země, a dokonce i v zahraničí.

Porušování lidských práv řecké menšiny[editovat | editovat zdroj]

Lidská práva v Albánii jsou porušována vládou, která se podle organizací na ochranu lidských práv zaměřila na řeckou menšinu prostřednictvím policie a tajných služeb.[8] Řecké komunity se staly terčem rozvojových projektů a jejich domy byly zbourány v rámci údajného etnického napadání Řeků ze severního Epiru,[9] kde jsou domy systematicky demolovány. Podle Amnesty International byly zaznamenány případy špatného zacházení s příslušníky řecké menšiny ze strany úřadů.[6]

Etnická řecká menšina si také stěžovala na neochotu vlády uznat etnicky řecká města mimo „menšinové zóny“ z dob komunismu, používat řečtinu v úředních dokumentech a na veřejných nápisech nebo zapojit více etnických Řeků do veřejné správy.[10][11][12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Human rights in Albania na anglické Wikipedii.

  1. a b Countries. Amnesty International [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ABRAHAMS, Fred. Human rights in post-communist Albania. [s.l.]: New York : Human Rights Watch 174 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56432-160-2. 
  3. default. web.archive.org [online]. 2008-02-14 [cit. 2022-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-14. 
  4. A modern slave's brutal odyssey. news.bbc.co.uk. 2004-11-03. Dostupné online [cit. 2022-06-19]. (anglicky) 
  5. DEPARTMENT OF STATE. THE OFFICE OF ELECTRONIC INFORMATION, Bureau of Public Affairs. V. Country Narratives -- Countries A through G. 2001-2009.state.gov [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Albania: Failure to end police ill-treatment and deaths in custody. Amnesty International [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Albania. Amnesty International USA [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Albania: The Greek Minority. www.hrw.org [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  9. Οι Αλβανοί αρπάζουν σπίτια από τους Βορειοηπειρώτες. Himara.gr [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (řecky) 
  10. Albania. U.S. Department of State [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  11. Albania. U.S. Department of State [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. 
  12. Albania. U.S. Department of State [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.