Letecká nehoda

Kpt. Christopher Stricklin katapultovaný ze své F-16 během přehlídky na letecké základně Mountain Home ve státě Idaho 14. září 2003 během nepovedeného manévru „obrácená poloviční kubánská osma“. Nikdo nebyl zraněn.

Letecká nehoda je událost spojená s provozem letadla, která vyústila ve smrt nebo vážné poškození zdraví jedné nebo více osob, podstatné poškození nebo ztrátu letadla.

Mezi časté typy leteckých nehod patří srážka letadla s terénem (pádem na terén, nárazem do boku hory, budovy při vzletu a přistání), objektem na zemi (letištní budova, jiné letadlo na letišti, servisní letištní vozidlo) nebo ve vzduchu (střet dvou letadel, střet s ptákem). Takové letecké nehody mívají obvykle tragické následky. I přes toto je letecká doprava považována za jeden z nejbezpečnějších druhů dopravy.

Z pohledu statistiky je nejčastější označovanou příčinou nehody chyba pilotáže, ale toto tvrzení může být ovlivněno politickými vlivy, zájmovými skupinami (výrobci technologie) apod. V praxi se objevují případy, kdy až po několika letech byla nalezena pravá příčina nehody, která byla původně označena jako chyba pilotáže.

Letecké nehody v Česku[editovat | editovat zdroj]

V českém právu[editovat | editovat zdroj]

V ČR je vyšetřováním leteckých nehod pověřen ÚZPLN. Zákon o civilním letectví (49/1997 Sb.) k tomu definoval pojmy letecká nehoda a incident:

Letecká nehoda je podle § 55 událost spojená s provozem letadla, ke které došlo od okamžiku nastoupení kterékoliv osoby do letadla za účelem letu do okamžiku vystoupení kterékoliv osoby, pokud

došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění kterékoliv osoby za vymezených okolností, nebo
došlo ke zničení nebo poškození letadla některým z vymezených způsobů, nebo
letadlo je nezvěstné nebo se nachází na nepřístupném místě.

Incident je jiná událost spojená s provozem letadla, která může ovlivnit bezpečnost leteckého provozu. Vážný incident je incident, jehož okolnosti nasvědčují tomu, že došlo téměř k letecké nehodě.

Letecké nehody a incidenty v mezinárodním právu[editovat | editovat zdroj]

Příloha 13 Chicagské úmluvy o civilním letectví^[1] stanovuje pro signatářské země doporučení při kategorizaci, šetření a informování o nehodách mezinárodních civilních letů. Podle těchto pravidel vede vyšetřování země, kde k nehodě došlo a vyšetřování se mají právo účastnit i zástupci země registrace, sídla dopravce, výrobce a konstruktérů letounu. Tito zástupci mají přístup na místo nehody, k troskám i všem ostatním důkazům, mají právo se účastnit čtení černých skříněk, mají právo na kopii všech dokumentů vztahujících se k nehodě atd. Předpis stanovuje, co má obsahovat a komu má být předána závěrečná zpráva a stanoví, že tato zpráva má být vydána do dvou měsíců od události. Pokud to z objektivních důvodů není možné, má být v tomto termínu vydána aspoň předběžná zpráva.^[2]

Nehody se dají rozdělit zhruba na:

Fatální (Fatal Accidents): nehody s oběťmi na životech
Onboard Fatalities: oběti na palubě letadla
External Fatalities: oběti letecké nehody nepřítomné na palubě letadla
Hull Loss Accidents: Nehody, při kterých bylo letadlo zcela zničeno, nebylo nalezeno nebo je vrak zcela nepřístupný

Konspirační teorie[editovat | editovat zdroj]

V některých případech bývá různými neoficiálními zdroji uváděn i značně odlišný popis průběhu, příčin a okolností leteckých nehod, než jaký vyplývá z výsledků úředního šetření. Tyto teorie zpravidla předpokládají, že z politických nebo ekonomických příčin bylo vyšetřování ovlivněno, nebo zfalšovány jeho výsledky. Nejznámější konspirační teorie se vážou k letům KAL 007, TWA 800, Pan Am 103 či American Airlines 77. V Polsku vyvolala množství teorií nehoda PAF 101, v českých podmínkách existují spiklenecké teorie např. k nehodám letů ČSA 001, ČSA 540, JAT 367 nebo LZ 101.

Účinky a vlivy nehody na organismus[editovat | editovat zdroj]

nedostatek kyslíku (při dekompresi kabiny ve velkých výškách)
dopad velkou rychlostí (přetížení lidského organismu při dopadu vlivem změny zrychlení resp. vlivem prudkého zpomalení)
hoření (účinky vysokých teplot a dusivých, nebo toxických zplodin hoření)
stres (v průběhu nehody) a úrazový šok (po nehodě)
trauma (vzpomínky)
sociální trauma (ztráta osob)

Historie[editovat | editovat zdroj]

K vůbec prvnímu leteckému neštěstí došlo dne 17. září 1908, kdy havaroval jeden z amerických průkopníků letectví Orville Wright, při tomto leteckém neštěstí zahynul jeho přítel a jediný pasažér Thomas Selfridge.^[4]