Konspirační teorie o útoku na Pentagon
Tento článek, patřící mezi konspirační teorie o útocích z 11. září, se detailněji věnuje útoku na budovu Pentagonu (Aarlington, Virginia, USA) – jednoho z cílů teroristických útoků z 11. září 2001.
Obsah |
[editovat] Předmět sporu
- Doplňující informace poskytuje kapitola: Konspirační teorie o útocích z 11. září#Obecná charakteristika teorií
Konspirační teorie o útoku na Pentagon je v opozici s oficiálním tvrzením (pocházející jak z dokumentu 9/11 Commission Report, zprávě FEMA a NIST, popř. dokumenty jiných organizací, které se s těmito základními materiály ideově či principielně shodují). Rozporů je větší množství, tím hlavním ale je, zdali objektem, který dne 11. září 2001 narazil do východního křídla Pentagonu, byl Boeing 757-200 společnosti American Airlines.
Ostatní sporné otázky zahrnují například to, zdali byla armáda připravena na útok, který se 11. září odehrál, a mohla jej odvrátit.
[editovat] Připravenost Pentagonu na útok
- Precedens, ve kterém by došlo k simultánnímu únosu letadel, existuje a to z 6.–11. září 1970, kdy byla pákistánskými teroristy unesena čtyři letadla současně. Shodou okolností, jedno z letů měl název American Airlines 93 a byl to Boeing 747, jiný z letů mířil do New Yorku.[1] Událost donutila organizace, zabývající se bezpečností v letecké dopravě, přehodnotit některé postupy a vypracovat opatření směřující k tomu, aby se podobný hromadný únos neopakoval.
- V roce 1994 vypracovali Marvin Centron a Peter S. Probst pro Ministerstvo obrany USA zprávu TERROR 2000: The Future Face of Terrorism, jejíž část byl letecký útok do Pentagonu. Podle slov Marvina Centrona: „Předpověděli jsme, že by do Pentagonu bývalo mohlo narazit letadlo. To je tak konkrétní [varování], jak jen může být….“[2]
- V roce 1995 byl na Filipínách zmařen teroristický plán nazvaný „Operace Bojinka,“ který obnášel „únos letadel a útok na významná centra americké demokracie jako Pentagon, Světové obchodní středisko, Bílý dům či ústředí CIA.“ Podrobná dokumentace plánovaných útoků byla předána Američanům. Jak CIA tak FBI o tomto plánu věděly.[3]
- V roce 1999 NORAD inicioval cvičení coby přípravu na situaci, ve které by unesené komerční letadlo směřovalo proti cílům jako Světové obchodní středisko nebo Pentagon.[4]
- 24. října 2000 procvičuje Pentagon první ze dvou cvičení MASCAL[5] (mass casulties - hromadné ztráty), který simuluje situaci, při které do jedné ze stěn budovy narazí letadlo, a to konkrétně Boeing 757. Předchozí verze tohoto cvičení, které se nacvičovalo již v roce 1989, se účastnil i Charles Burlingame, který později přešel k American Airlines a 11. září pilotoval let 77 předtím, než nad ním měli převzít kontrolu teroristé.[6]
- V dubnu 2001 NORAD inicioval cvičení, řešící situaci, kdy „teroristická skupina unese civilní letadlo…a vletí s ním do budovy Pentagonu.“[7] 23. dubna taktéž provádějí protiteroristická cvičení vojenské komunity Fort McNair a Fort Mayer, vzdálené cca jednu míli od Pentagonu.[8]
[editovat] Standardní operační postup při únosu letadla
- Přibližně od přelomu 60. a 70. let byl pro prostor, jenž spravuje NORAD, vypracován operační postup, podle kterého se řeší situace po nahlášení únosu letadla. Při vychýlení jakéhokoli komerčního letu z dané trasy (co do směru i výšky), ztráty radiové komunikace nebo vypnutí palubního vysílače nebo jiné skutečnosti naznačující nestandardní chování, je s tímto letounem navázáno spojení z nejbližší kontroly leteckého provozu. Letecký dispečer si vyžádá identifikaci daného letounu, zeptá se na důvod vychýlení z kurzu a nasměruje letoun na správnou dráhu. V případě, že toho není schopen, informuje FAA (Federal Aviation Administration), která během několika málo minut (typicky do 10 minut) dá pokyn k vyslání stíhacích letounů z nejbližší letecké základny.[9] Poté, co stíhací pilot dané letadlo dostihne, pokusí se navázat radiovou komunikaci s druhým pilotem. V případě neúspěchu zaujme pozici před letounem a provede manévr, kterým pilotovi sděluje, aby ho následoval. V případě neuposlechnutí je stíhací pilot oprávněn k agresivnějšímu donucení si pozornosti a poslechnutí jeho pokynů, včetně varovných výstřelů před letoun. Teprve v krajním případě, kdy letadlo na žádné takové podněty nereaguje a současně hrozí větší zkáza než smrt všech cestujících, je stíhací pilot (většinou po konzultaci s jeho nadřízenými z NORADu nebo vyšší instance) oprávněn unesené letadlo sestřelit.[10]
- Tři měsíce před útokem, 1. června 2001, je tento operační postup zrušen a schváleno nařízení, podle kterého musí být pro iniciování pronásledování uneseného letadla být dán souhlas ministrem obrany (toho času Donaldem Rumsfeldem).[11]
- V době krátce po nárazu v 9:37 až do cca 10:30 byl Donald Rumsfeld před východní stěnou Pentagonu a pomáhal odklízet trosky.[12][13] Nejen, že v tu dobu byl poslední ze čtyř unesených letů byl stále ve vzduchu, ale Rumsfeld coby nejvyšší představitel obrany Spojených států amerických (na jehož nezastupitelném schválení záviselo zahájení stíhání unesených letadel) dělal to, co mohl zastoupit kdokoli z již zasahujících požárníků a neřešil v koordinaci s velitelstvím ozbrojených sil Spojených států, jak se s nastalou situací vyrovnat na úrovni, vyplývající z titulu a pravomocí ministra obrany. Přitom, je zdokumentováno, že v 9:44 a 9:47 se jej NORAD snažil telefonicky kontaktovat a jeho asistenti jej nebyli schopni sehnat.[14]
- Den po útoku na Pentagon je toto nařízení zrušeno a opět obnoven před ním platící operační postup.[15]
[editovat] Jednotlivé body konspirační teorie
[editovat] Proniknutí údajného letu 77 až k Pentagonu
- Vyšetřování 9/11 Commission dospělo k závěru, že Pentagon nebyl připraven odvrátit hrozbu, kterou představoval objekt, který do něj narazil (jejími slovy: „…armáda nebyla připravena na ’transformaci’ civilního letounu ve zbraň hromadného ničení.“)[16] S tímto výrokem zastánci alternativní teorie nesouhlasí.
- Město Washington D.C., od jehož historického centra je Pentagon vzdálen cca 2,5 míle, má vícezónový letecký prostor P56, s vnější identifikační zónou (o poloměru 50 mil od centra města) a dvěma chráněnými zónami (17 resp. 3 míle okolo Washingtonova monumentu resp. budovy Kapitolu) a vlastním radarovým systémem a vojenským vysílačem.[17] Trasy civilních letounů jsou od tohoto prostoru odkloněny a při dodržení standardních operačních postupů je nemožné do tohoto vzdušného prostoru proniknout, aniž by zareagovala jedna ze dvou leteckých základen (nejbližší, základna Andrews, vzdálená cca 10 mil) se stíhacími piloty s F14 a F18.
- Pentagon je navíc nejbezpečnější a nejlépe chráněná budova na světě,[18] disponuje vlastním protiraketovým systémem Patriot za mnoho miliard dolarů.[19] Nezaregovaly stíhačky ani z jedné z přilehlých základen, ani k tomu určený protiraketový systém Pentagonu.
- Jediný vzdušný objekt, proti kterému by protiraketový systém Pentagonu nebyl aktivován, je vojenské letadlo nebo střela, která je schopna vysílat signál „přítel“.[20] Tento signál může vysílat pouze radiový vysílač IFF (Identification Friend or Foe – identifikace přítel či nepřítel). Tuto možnost mají pouze vojenské letouny, civilní vysílači IFF nedisponují.[21] Jakýkoli letoun, který se objeví v zóně typu, kterým je zóna P56 nad Washingtonem, D.C., a nevysílá signál „přítel,“ se automaticky stává cílem (nezávisle na tom, jestli je jeho palubní vysílač zapnutý nebo - jako v případě letu 77 - vypnutý).[22]
- Byť mohl objekt zasáhnout stěnu na severu, odkud přilétal, po obratu udeřil do jediné stěny Pentagonu, která byla zpevněna ocelí a tedy proti útoku jako tento byla nejlépe připravena[23] a kde měla být během několika dnů dokončena rekonstrukce,[24] díky dlouhodobě špatnému stavu (to platilo pro většinu Pentagonu, který již delší dobu potřeboval větší renovaci).[25]
[editovat] Náraz
- Náraz způsobil cca pětimetrový otvor na východní stěně budovy; po několika desítkách minut požáru se příslušná sekce vnějšího prstence Pentagonu zřítila. Původní otvor je zcela nekonzistentní s rozměry velkého komerčního Boeingu 757-200.
- Oficiální místa vydala prohlášení, které uvádí, že identita pasažérů letu 77 byla potvrzena porovnáním DNA a dentálních záznamů.[26] Naproti tomu z přibližně 1500 fotografií místa nehody neexistuje jediný snímek sedadla, polštáře, zavazadel[12] a žádné fotografie s většími zbytky letadla[27] – většinou jen několik menších zdeformovaných, blíže neidentifikovaných plechů, které jsou prohlašovány za trosky po cca stotunovém letadle. Na místě byly nalezeny i černé skříňky letadla.
- V průběhu celého oficiálního vyšetřování nebyl nikdo schopen jednoznačně identifikovat jediný díl American Airlines 77 a bez nejmenších pochybností dokázat, že patřil tomuto letu.[28][29]
- Po nárazu je na místě neštěstí možno najít pouze blíže neurčené díly menších rozměrů, které se - podle jednoho z prvních reportérů „dají sebrat rukou“[30] – Jamie McIntire, reportér CNN, který kolem 10. hodiny toho dne provedl pravděpodobně první živou reportáž přímo z místa, sděluje do éteru „Z mého bližšího prozkoumání neexistuje žádný důkaz o tom, že by letadlo narazilo kdekoli poblíž Pentagonu. Jediná strana je tato konkrétní strana (kamera v tomto okamžiku ukazuje zasaženou stěnu Pentagonu – pozn. ed.), která je nabourána z vnějšku. A – jak jsem řekl – jediné zbylé kousky, které můžete vidět, jsou natolik malé, že je můžete sebrat rukou. Nejsou zde žádné části ocasu, křídel, trupu – nic z toho kdekoli v okolí, co by mohlo indikovat, že do stěny Pentagonu narazilo celé letadlo a následně způsobilo sesuv této stěny. I když se podíváte na tyto obrázky Pentagonu (do McIntyrovy reportáže jsou v tento okamžik vstřiženy obrázky neštěstí – pozn. ed.), vidíte, že všechna patra se zbortila. Toto se nestalo ihned – nedošlo k tomu do doby asi o téměř 45 minut později, kdy byla struktura [budovy] oslabena natolik, že se všechna podlaží zbortila.“[31][32]
- V příkrém rozporu se standardními metodami vyšetřování, jsou všechny tyto části po několika hodinách po nárazu opět pryč a nemohly být analyzovány jako u klasického leteckého neštěstí. Jedna ze součástek, o které oficiální verze tvrdí, že je rotor APU-motoru zadní části Boeingu 757, byla odborníkem identifikována jako součástka z jiného typu - Boeing A-3 warrior.[33]
- Boeing 757-200 má dva motory, z nichž každý váží okolo 3 tun, měří 3 m v průměru a jsou vyrobené z oceli a titanu, které po nárazu nebyly nalezeny[zdroj?], stejně jako jakékoli škody na budově, které mohly způsobit. Oficiální vysvětlení uvádí, že shořely v oblaku leteckého benzínu. Titan má bod tání 1668 °C – mnohem vyšší než dokáže vyprodukovat hořící kerosín – z toho důvodu je toto vysvětlení je fyzicky nemožné.[zdroj?]
- Generál Larry Arnold (v tu dobu velitel NORAD) ihned po nárazu rozkázal jednomu z pilotů přelétnout nad místem nehody, provést průzkum z „ptačí perspektivy“ a podat mu o tom zprávu. Pilotovo hlášení bylo to, že neexistuje žádný důkaz o nárazu letadla do Pentagonu.[34]
- George Nelson, plukovník U.S. Air Force, zabývající se profesionálně vyšetřováním leteckých neštěstí, prohlásil: „S veškerými volně dostupnými důkazy v místě nárazu v Pentagonu může každý objektivní a rozumně uvažující vyšetřovatel dojít pouze k tomu závěru, že do Pentagonu Boeing 757 nevletěl.“[35]
[editovat] Videozáznamy a svědectví o nárazu
- Náraz do budovy Pentagonu mělo zaznamenat několik kamer (dopravní, u blízké pumpy, na střeše blízkého hotelu a pak samozřejmě bezpečnostní kamery samotného Pentagonu). Řádově minuty po nárazu se objevili agenti a všechny externí nahrávky zkonfiskovali. Personálu hotelu doslova řekli, že o věci nesmějí mluvit.[36]
- 16. května nezávislá organizace Judicial Watch podala a následně vyhrála žalobu proti americkému ministerstvu obrany, na základě kterého byl Pentagon nucen vydat záznamy snímající stěnu, do které objekt narazil. Pentagon zveřejnil dva záznamy interních kamer. Záznamy mají v obraze titulek "Sep. 12, 2001, 17:39:29, plane" a po synchronizaci těchto záznamů však chybí několik klíčových políček (framů) jak v prvém tak v druhém záznamu, právě těch, které by odhalily, co do Pentagonu narazilo. Boeing 757 ani žádný objekt jeho velikosti v záznamu nelze identifikovat.[37] Podle Judicial Watch existuje celkem 84 záznamů nárazu, ale všechny byly zkonfiskovány během několika málo minut po události (nejvzdálenější pár desítek kilometrů od Pentagonu - z Avion Parkway Chantilly).
- Někteří očití svědkové a pak všichni v budově Pentagonu se shodují na tom, že objekt, který narazil do Pentagonu, zněl popř. i vypadal jako raketa. Taktéž cítili otřesy způsobené šokovou vlnou a zbytky po Corditu, bezdýmového střelného prachu, která se u zápalných raket používá.[38]
- Existuje i několik svědků, kteří viděli, v inkriminované době letadlo - jejich svědectví se ale rozchází do několika nesourodých verzí. Na mnoha fotografiích jsou vidět i trosky, které by mohly patřit letu AA-77, toto dosvědčují i svědectví záchranářů.[39] Naproti tomu je zaznamenán rozhovor prvních novinářů na místě tragédie s okresní velitelem hasičského sboru, který nebyl schopen říci, kde zbytky z letadla, vážícího téměř 100 tun, jsou.[40]
[editovat] Oficiální a nezávislé vyšetřování
- Někteří vyšetřovatelé (amatérští i jejichž práce byla sponzorována) jako Dylan Avery, David Ray Griffin a několik dalších vyjadřují možnost, že objekt, který narazil do Pentagonu, by mohl být i bezpilotní letoun Global Hawk, vzhledem k tomu, že jedna z nalezených součástek motoru odpovídá typu motorů u Global Hawk[zdroj?], a Pentagon (pokud by měl být za touto tzv. false flag operation) by nemusel obětovat svého pilota. Global Hawk, kterého vyrábí americká nadnárodní společnost Raytheon (jež později zaznamenala zvýšené zakázky na americkou vojenskou leteckou techniku), provedl první úspěšný test 15 mil od Pentagonu dva a půl roku před 11. zářím.[zdroj?]
- Několik hodin po zásahu agenti a personál Pentagonu sesbíral plechové pláty a další domnělé trosky z údajného Boeingu 757. Několik dní po útoku celý trávník západně od Pentagonu vyplnil vrstvou štěrku, na kterém umístil nový krátce sečený trávník. Tento akt později, na jedné ze svých přednášek, označil David Ray Griffin za „doslovné pohřbívání důkazů.“
[editovat] Hani Hanjour
- Obecně: kritici oficiální verze vidí velké nesrovnalosti s leteckými schopnostmi Hani Hanjoura a manévrem, který jeho letoun měl před nárazem provést.
- Domnělý let 77 provedl před nárazem do Pentagonu komplikovaný manévr,[41] který zahrnoval obrat o 330° a postupné snížení ze 7000 stop[42] na 6 metrů. Náraz do budovy byl proveden v rychlosti kolem 530 mil za hodinu, posledních několik set metrů letadlo letělo několik jen metrů nad zemí a před dosažením budovy se tak střetlo s pěti sloupy, které tvořily konstrukci a dopravní značení kolem blízké rychlostní silnice (Washington Blvd 27).[43]
- Stočení letounu a sestup z více než 7000 stop do výšky nárazu během cca 3 minut, který měl Boeing 757-200 podle oficiální verze před nárazem provést, je manévr, na který tento velký komerční letoun pro cestující není navržen a tento manévr je tak náročný, že jej mohli zvládnout jen ti nejzkušenější piloti s mnohaletou zkušeností a tisíci hodinami ve vzduchu (podle výpovědi některých z nich[44][45]). S pravděpodobností blížící se nule by jej mohl zvládnout terorista, který byl podprůměrným pilotem lehkého jednomotorového letadla Cesna.
- Údajný terorista Hani Hanjour, který měl po získání kontroly nad letounem navést tento stroj do Pentagonu, byl podle slov leteckého instruktora, který jej cvičil, „otřesný pilot“ a „téměř vůbec neuměl létat“.[46] Letadlo, na kterém se učil, byla jednomotorová Cesna 172, kterou měl problémy ovládat v rychlosti pětkrát nižší než rychlost údajného Boeingu 757 během finálního manévru.[42]
- U poslední části trajektorie údajného letu 77 je kombinace rychlosti (530 mil za hodinu) téměř stotunového Boeingu 757-200 a výšky pár metrů nad zemí, kde je nejvyšší hustota vzduchu, neslučitelný s letem, kdy by pilot mohl mít stroj pod svojí kontrolou; a „aerodynamicky nemožná.“[47]
- 9/11 Commission Report (vydaný v roce 2004) se v jedné z poznámek pod čarou odkazuje na data z letu 77, přiložená ke zprávě The National Transportation Safety Board (vydané v roce 2006). Podle Pilots for the Truth Movement je nemožné, aby letoun s hodnotami letu odpovídající těmto datům mohl srazit dopravní značení na silnice Washington Blvd 27, neboť v momentu, kdy tuto komunikaci s 30 stop vysokými sloupy přelétával, se (podle výše poskytnutých dat) nacházel ve výšce kolem 480 stop.[42][48][49][50]
[editovat] Cestující letu 77
- Asi 2/3 cestujících byli lidé, kteří buď pracovali pro americkou vládu (zejména ministerstvo obrany), americkou armádu, překvapivá část v minulosti pracovala v Pentagonu (speciálně pak oddělení Námořnictva, do kterého let 77 narazil), a 3 cestující měli složené pilotní zkoušky. Zbylí pracovali na vedoucích postech v předních amerických společnostech, věnující se výrobě zbraní, letadel a leteckého příslušenství (například antiradarové či autopilotní systémy). Jedná se o firmy účastné ve vládních programech a strategiích ministerstva obrany (EM Solutions, Schmelzer Abtaker, Veridian, Vredenburg, XonTech) nebo o přední americké průmyslové firmy (Boeing, Lockheed Martin, Raytheon, BAE Systems), jejichž výroba je později posílena objednávkami zbraní a vojenských systémů pro odvetné válečné tažení do Afghánistánu a Iráku.[51]
[editovat] Motiv
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
- Den před 11. září Donald Rumsfeld ohlašuje, že se z Pentagonu ztratil záznam o vojenských transakcích za 2,3 bilionu dolarů.[52][53]
- Zasažené místo Pentagonu byl úřad námořnictva, kde se v tu dobu dokončovaly některé účetní práce.[54] V troskách po nárazu zmizela značná část účtů, výkazů hospodaření a dalších důležitých dokumentů (jak pro Pentagon, tak pro město Arlington[55]).
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ en:Dawson's Field hijackings
- ↑ Loose Change, Final Cut, časový kód 49:52
- ↑ 9/11 coincidences and oddities page! (and other note worthy tidbits.) [online]. 911review.org, rev. 2007-11-16, [cit. 2008-01-20]. Kapitola 1995 - The U.S. was warned of a plot to hijack planes and attack the Pentagon, WTC, CIA headquarters, and other buildings when a terrorist plot known as "Operation Bojinka" was foiled in the Philippines. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Loose Change, 2nd edition, časový kód 04:14
- ↑ Pentagon Mascal [online]. 9/11 Review, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Loose Change, 2nd edition, časový kód 05:08
- ↑ http://killtown.911review.org/flight77/claim.html#NORAD
- ↑ http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#April23,2001-Fort_Myer_exercise
- ↑ http://www.911hardfacts.com/report_12.htm
- ↑ http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/619-hra-na-terorismus.aspx
- ↑ http://killtown.911review.org/oddities/2001.html#June1,2001-DoD_hijacking_rules
- ↑ a b http://www.911hardfacts.com/report_16.htm
- ↑ ZERO, časový kód 56:09
- ↑ ZERO, časový kód 56:21
- ↑ ZERO, časový kód 57:03
- ↑ 9/11 Commission Report, část Clarifying the Record
- ↑ ZERO: Investigation Into 9/11 [1] (dále jen ZERO), časový kód 44:45
- ↑ ZERO, časový kód 46:50
- ↑ Patriot missiles sleeping? [online]. 911eyewitness.com, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ David Ray Griffin: Nový Pearl Harbour
- ↑ ZERO, časový kód 46:09
- ↑ ZERO, časový kód 46:20
- ↑ Loose Change, Final Cut, časový kód 41:45
- ↑ Loose Change, Final Cut, časový kód 42:00
- ↑ http://www.usatoday.com/news/attack/2002/01/01/pentagon.htm
- ↑ http://www.washingtonpost.com/ac2/wp-dyn?pagename=article&node=&contentId=A61202-2001Nov20
- ↑ Pentagon: Hunt the Boeing! And test your perceptions! [online]. L'Asile utopique, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Loose Change, Final Cut, časový kód 51:25
- ↑ Robin Hordon (letecký instruktor a dispečer v Boston Center), v dokumentu ZERO, časový kód 47:27
- ↑ MCINTRYRE, Jamie. 9/11 coincidences and oddities page! (and other note worthy tidbits.) [online]. 911review.org, 2001-09-11, rev. 2007-19-11, [cit. 2008-01-20]. Kapitola 9/11 - CNN correspondent Jamie McIntyre reporting live from the Pentagon says that there's no evidence of a plane having crashed anywhere near the building. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://killtown.911review.org/oddities/911.html#Jamie_McIntrye_reporting
- ↑ NO Plane Hit the Pentagon. [online]. The Webfairy 911, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pentagon 911 Attack. No Plane hit the pentagon. No Video shows a plane. Nose of Skywarrior Visible [online]. 911lies.org, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZERO, časový kód 36:55
- ↑ http://www.physics911.net/georgenelson
- ↑ Loose Change, 2nd edition, kolem 28. minuty
- ↑ Detailní rozbor na Youtube.com - video 911 pentagon video explanation 1. část,2. část,3. část
- ↑ PERKAL, Don. 9/11 coincidences and oddities page! (and other note worthy tidbits.) [online]. 911review.org, 2001-09-11, rev. 2007-19-11, [cit. 2008-01-20]. Kapitola 9/11 - Witnesses at the Pentagon report the smell of cordite, a smokeless explosive powder. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Top September 11 Conspiracy Theories [online]. America.gov, 2006-07-18, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pentagon: Hunt the Boeing! And test your perceptions! [online]. L'Asile utopique, [cit. 2008-01-20]. Kapitola Question n°6. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB196/index.htm
- ↑ a b c http://pilotsfor911truth.org/pentagon.html
- ↑ http://www.thepentacon.com/Topic11.htm
- ↑ „Očekávat od tohoto údajného letadla provádět tyto manévry s naprostým amatérem u řízení je jednoduše směšné“ – Kap. Russ Winterburg (pilot u PanAm a AA s 30letou zkušeností)
- ↑ „Je to opravdu obtížný manévr. Zkušenému pilotovi s tisíci hodinami by to pravděpodobně muselo zabrat mezi 10 a 20 pokusy, …než by byl schopný vybrat ten manévr.“ – Robin Hordon (letecký instruktor)
- ↑ Loose Change, 2nd edition, 15. minuta
- ↑ Nila Savadevan – pilot a inženýr v oboru aeronautiky a Russ Wittemberg – civilní i vojenský pilot s 30letou zkušeností, v dokumentu ZERO kolem 42. minuty
- ↑ http://pilotsfor911truth.org/pressrelease
- ↑ http://pilotsfor911truth.org/store
- ↑ The PentaCon (Smoking Gun Version with added subtitles), časový kód 48:43
- ↑ Did Flight 77 really crash into the Pentagon? - The unusual passengers on Flight 77... [online]. [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The War On Waste. CBS News [online]. 2002-01-29 [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RUMSFELD, Donald H. DOD Acquisition and Logistics Excellence Week Kickoff—Bureaucracy to Battlefield [online]. Pentagon : U.S. Department of Defense, Office of the Assistant Secretary of Defense (Public Affairs), Speech, 2001-09-10, [cit. 2008-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.arlingtonva.us/departments/Fire/edu/about/FireEduAboutAfterReport.aspx
- ↑ „…důležitá informace [pro Arlington County] byla v poškozené oblasti.“, citováno v dokumentu Loose Change, Final Cut, časový kód 49:13