Let ČSA 584

Let ČSA 584
Obdobný letoun C-47A
Nehoda
Datum	21. prosince 1948
Čas	cca 16:45 UTC
Charakteristika	CFIT
Hlavní příčina	náraz do terénu
Místo	blízko Pilosu, Peloponés
Počátek letu	Praha
Mezipřistání	Letiště Řím Ciampino (Řím)
Druhé mezipřistání	Ellinikon International Airport (Athény)
Cíl letu	Lydda, Lod
Letoun
Model	Douglas C-47A-20-DK (Douglas DC-3)
Dopravce	Československé aerolinie
Registrace	OK-WDN
Stáří	4 roky
Následky
Na palubě osob	19+5
Mrtvých	19+5
Letoun	zničen zcela

Let ČSA 584 směřoval 21. prosince 1948 z Prahy do Lodu. Před dalším mezipřistáním v Athénách se pilot ve špatném počasí a s blížícím se soumrakem rozhodl neletět přímo do Athén, ale obletem Peloponésu se vyhnout bouři. Za špatné viditelnosti se zřítil nedaleko města Pylos. Protože v tu dobu probíhala občanská válka v Řecku, objevily se spekulace o sestřelení letadla ze země poté, co povstalci mylně interpretovali v nouzi vystřelené světlice. Důkazy potvrzující tuto hypotézu však nalezeny nebyly. Místo pádu letadla bylo lokalizováno až v následujících dnech americkým vojenským průzkumným letadlem. Záchranáři dorazili pod vojenskou ochranou na místo 23. prosince a nalezli všechny osoby na palubě mrtvé a okradené.

Letoun

Letoun Douglas C-47A-20-DK (u RAF označovaný jako Dakota), je vojenskou verzí civilního letounu DC-3. První let stroje sériového čísla 12894 se uskutečnil v roce 1944, posléze sloužil u vzdušných sil USA pod č.42-93028. V roce 1946 jej získaly ČSA a 14. dubna 1947 se uskutečnil první vzlet na území Československa. Obdržel imatrikulaci OK-WDN a provozní číslo dopravce 14. Tento typ byl v době nehody páteřním strojem ČSA. Měl 21 míst pro cestujících, pětičlennou posádku a dolet přibližně 2500km.

Posádka

V osudný den byl velitelem letounu 32letý Václav Foglar, druhým pilotem 24letý Miroslav Churáň, oba bývalí angličtí letci. Radiooperátorem a navigátorem byl 39letý Jaroslav Kuchař, palubním mechanikem 41letý Karol Hudeček a palubní průvodčí 30letá Vlasta Božinová.

Let

Let na trase Praha – Řím – Athény – Lod vzlétl z Prahy v 11:46. Letový plán počítal s letem za viditelnosti, ovšem vzhledem k očekávaným meteorologickým podmínkám a k tomu, že se odehrával i za tmy, bylo by bezpečnější a vhodnější uvažovat let podle přístrojů. Na prvním úseku letu se neudálo nic mimořádného kromě toho, že z Říma odlétal stroj s menším zpožděním. Dále měl stroj podle letového plánu přeletět Jaderské moře a nad Korintským zálivem (tj. mezi Peloponésem a evropskou pevninou) pokračovat do Athén. Tento koridor nebyl podle řeckých NOTAMů kapitán oprávněn měnit. Pravděpodobně špatné počasí nad zálivem vedlo kapitána k rozhodnutí obletět tuto oblast jižně a vydal se na jih Peloponesu, aniž by o svém úmyslu informoval aténské Řízení letového provozu. Postupně zřejmě úplně ztratil orientaci, neboť hlásil polohy, později vyhodnocené jako nemožné, opakovaně žádal o zaměření polohy Athénami, sklesal až na cca 1 km, aby se dostal pod mraky. Radiový signál Athén se postupně ztrácel, pilot ještě vystřelil několik červených světlic jako signál nouze, neboť tísňové radiové volání už Athény neslyšely. Poslední zaznamenaná zpráva s řídícím obsahovala pokyn stoupat do 10000 stop (3 km) v čase 16:40 UTC.

Nehoda

V plné cestovní rychlosti, za tmy a oblačnosti, narazil letoun ve výšce 1200 m do úbočí hory Megali Lake v pohoří Taygetos, 15 km severovýchodně od města Calamai. Letoun se roztříštil, vznikl požár a všechny osoby na palubě na místě zahynuly. Po letadle bylo vyhlášeno pátrání, ale trvalo dva dny, než byly trosky objeveny a další den, než se na místo dostaly záchranné týmy s asistencí armády.

Reference

Portály: Letectví