Leo von Caprivi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leo von Caprivi
Leo Graf von Caprivi (1880)
Leo Graf von Caprivi (1880)

Ve funkci:
20. března 1890 – 26. října 1894
Předchůdce Otto von Bismarck
Nástupce Chlodwig, princ Hohenlohe-Schillingsfürst

Narození 24. února 1831

Berlín, Prusko Prusko

Úmrtí 6. února 1899
Skyren, Německé císařství Německé císařství
nyní Skórzyn, Lubušské vojvodství, Polsko Polsko
Národnost německá
Zaměstnání politik
Podpis Leo von Caprivi, podpis

Georg Leo hrabě von Caprivi de Caprera de Montecuccoli (24. února 1831, Berlín6. února 1899, Skyren) byl německý státník, nástupce Otty von Bismarck ve funkci německého kancléře. Tuto funkci zastával v období od 20. března 1890 do 26. října 1894.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na zámku Charlottenburg v Berlíně v Prusku. Otec Julius Leopold von Caprivi (1797 – 1865) byl právníkem, později se stal soudcem pruského nejvyššího soudu a členem pruské sněmovny lordů. Jeho matka byla Emilie Kopkemová, dcera Gustava Kopkema, ředitele gymnázia v Berlíně, které navštěvoval i Capriviho předchůdce Otto von Bismarck.

V roce 1849 vstoupil do pruské armády. Sloužil ve druhé šlesvické válce v roce 1864, v prusko-rakouské válce v roce 1866 a v prusko-francouzské válce v letech 18701871. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Za své zásluhy získal vojenské vyznamenání Pour le Mérite. Po prusko-francouzské válce působil na pruském ministerstvu války. V roce 1882 se stal velitelem 30. pěší divize u Met.

20. března 1890 byl jmenován německým kancléřem. V úřadě skončil 26. října 1894.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STELLNER, František. Capriviho zahraniční politika v letech 1890-1892. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 203-210.
  • STELLNER, František. Zur Außen- und Innenpolitik des Reichskanzlers Caprivi nach 1892. Prague Papers on the History of International Relations. 1999, roč. 3, s. 111-130. Dostupné online. ISBN 80-85899-73-6. 
  • STELLNER, František. Bismarck und Caprivi: Die Probleme der postbismarckschen Eliten. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 419-427. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.