LNER řada A4

Parní lokomotiva LNER řady A4
Dochovaná lokomotiva 4498 (60007) Sir Nigel Gresley v dubnu 2011
Základní údaje
Výrobce	LNER Doncaster works
Rok výroby	1935–1938
Počet vyrobených kusů	35
Provozovatel	London and North Eastern Railway, British Rail
Období provozu	1935–1966
Trvalý výkon
Maximální rychlost	144 km/h (90 mph)
Vytápění vlaku	parní
Lokomotivní brzda	sací
Vlaková brzda	sací
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě
Adhezní hmotnost	67 t
Minimální poloměr projížděných oblouků
Rozchod kolejí	1435 mm
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	2032 mm
Průměr běhounů
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	2'C1' (4-6-2)
Rozvod
Šoupátka
Dyšna
Počet válců	3
Průměry válců	470 × 660 mm
Zdvih pístů
Přetlak páry	1,72 MPa
Výhřevná plocha	240 m²
Plocha přehřívače	70 m²
Plocha roštu 3,8 m²
Tendr
Označení
hmotnost uhlí	8 t
Objem vody	23 m³

Lokomotivní řada A4 britské železniční společnosti London and North Eastern Railway (LNER) byla řada 35 rychlíkových parních lokomotiv vyrobených v letech 1935–1938. Jeden z těchto strojů, č. 4468 Mallard (kachna divoká), dosáhl 4. července 1938 světového rychlostního rekordu parních lokomotiv rychlostí 203 km/h.

Provoz

Lokomotiva 60009 Union of South Africa na rychlíku z Londýna do Edinburghu v září 1951

Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak „The Silver Jubilee“, spojující Londýn s Newcastlem upon Tyne. Lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Rychlík „The Silver Jubilee“ byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu Londýn – Newcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel rychlík „The Silver Jubilee“ (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut , což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4, které sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např. Londýn – Edinburgh. Jednotlivé stroje byly pojmenovány po druzích ptáků, po britských dominiích a dalších částech britského impéria a jinými názvy. Očíslovány byly čísly 2509 až 2512, 4462 až 4469, 4482 až 4500 a 4900 až 4903. U jednotných British Rail pak dostaly čísla 60001 až 60034 (lokomotiva 4469 byla za války poškozena a proto zrušena).

Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah.

Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008 Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu.

Konstrukce a rekord

Jedná se o trojčité parní lokomotivy vytápěné uhlím, proudnicově oplášťované. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném Království obecně používanou.

Dne 4. července 1938 dosáhla při zkušební jízdě lokomotiva 4468 Mallard podle údajů naměřených rychloměrem v dynamometrickém voze okamžité rychlosti 203 km/h, čímž překonala dosavadní rychlostní rekord parních lokomotiv, který držela lokomotiva Německých říšských drah 05 002, která v roce 1936 dosáhla rychlosti 200 km/h. Rychlostní rekord lokomotivy A4 Mallard byl dosažen na klesání 5 ‰ nedaleko Peterboroughu a je dosud nepřekonaný a platný, ačkoliv bývá občas z důvodu klesání na trati zpochybňován.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LNER Class A4 na anglické Wikipedii.