Lékořice lysá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Lékořice lysá

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Rod: lékořice (Glycyrrhiza)
Binomické jméno
Glycyrrhiza glabra
L.
Suché plodenství lékořice lysé

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je léčivá rostlina z čeledi bobovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lékořice je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází ze Středomoří. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, kdy ji do střední Evropy rozšířili Benediktíni z Bamberku [1]. Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopeče.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt - naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.

Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum[2]. Užívala se i ve středověku - Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V Českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle.

Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí.

Nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje.

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Lékořice obsahuje asi 20% škrobu, 6% hořčin, saponiny - glycyrrhizin (který je 50-krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol). V semenech lékořice je obsažen toxický kanavanin.

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Je známé, že nadměrná konzumace lékořice, nebo lékořicových cukrovinek je toxická pro játra, kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi a otoky. V ojedinělých případech se krevní tlak zvyšuje nadměrnou konzumací lékořicového čaje, ale příznaky vždy brzy odezní, pokud se s konzumací přestane. Většina případů hypertenze z lékořice byla způsobena tím, že člověk pozřel příliš velké množství lékořice. Konzumace pouhých 50g cukrovinek z lékořice denně za dva týdny může způsobit významné zvýšení krevního tlaku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÖHM, Jan. Průvodce nevymrzající zahradou, její vliv na výživu a zdraví lidské, s hlavním zřetelem na nezamrzající ovocné keře a stromy Mičurinovy, vyzkoušené ovoce domácí a plody málo známé. Blatná : Nákladem a tiskem firmy Bratří Římsové, (nedatováno). S. 79.  
  2. ZENTRICH, Josef A.; JONÁŠ, Josef. Věčně zelené naděje. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství Dialog, 1990. ISBN 80-7047-035-6. Kapitola Touha po mladosti, s. 330.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]