Křtěnov (Temelín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křtěnov
Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecTemelín
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel0 (2011)[1]
Katastrální územíKřtěnov (2,29 km²)
PSČ373 01
Počet domů1 (2011)[1]
Křtěnov
Křtěnov
Další údaje
Kód části obce13978
Kód k. ú.613975
Zaniklé obce.cz4587
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na památku křtěnovských farníků padlých v 1. světové válce
Křtěnov na historické mapě (1928)

Křtěnov je zaniklá vesnice, část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Temelína. Jsou zde evidovány dvě adresy.[2] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]

Křtěnov je také název katastrálního území o rozloze 2,29 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Křtěnova patří k nejdéle osídleným místům na Vltavotýnsku. V lokalitě Hroby bylo nalezeno patrně nejrozsáhlejší jihočeské mohylové pohřebiště z doby bronzové. Dnes na tomto místě stojí Jaderná elektrárna Temelín. V roce 1884 bylo při polních pracích v trati Na dolní Jablance mezi Křtěnovem a Temelíncem nalezeno šest bronzových sekeromlatů a jedna sekerka. Sekeromlaty jsou zvláštního tvaru a v archeologii se označují jako sekeromlaty křtěnovského typu. Jeden z nich je vystaven v pravěké expozici vltavotýnského muzea, jeden má v pravěké sbírce vídeňské univerzita a ostatní jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.[4][5][6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1261, kdy je zde připomínán plebán Matyáš.[7][8] V dalších stoletích Křtěnov sdílel osud sousedního Březí, ve kterém byla středověká tvrz Hrádek, později přestavěná v renesanční zámek. V roce 1556 koupil vsi Březí, Křtěnov a Slavětice Zikmund Malovec.[9] V 1. pol. 18. stol. zde byla založena farní škola. V roce 1807 škola získala vlastní budovu. V 60. letech 19. stol. školu navštěvovali děti ze Křtěnova, Temelínce, Temelína, Shonu, Kaliště, Březí, Podhájí, Litoradlic, Knína a Býšova; dále školu navštěvovali děti ze samot Paleček, Hůrka, Bočků, Struhy, Zoufalka, Krejcárka a Vohrada.[10]

V roce 1902 zahájil ve Křtěnově činnost Spořitelní a záložní spolek pro Křtěnov, Březí, Litoradlice, Temelín a Temelínec.[11] Koncem roku 1912 měl spolek 149 členů.[12]

V první světové válce padlo 7 křtěnovských občanů.[6] Ve 20. letech 20. stol. zde působil ochotnický spolek Rozkvět.[10]

V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1963 sloučeno s JZD Březí. V roce 1979 byl ukončen provoz zdejší školy.[10] V roce 1985 ves Křtěnov zanikla v důsledku výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Z původní vesnice zůstal stát pouze farní kostel svatého Prokopa se hřbitovem a několik domů.[6]

V současnosti (2022) jsou ve Křtěnově tři domy, z nichž jeden slouží jako fara, druhý pro potřeby Policie ČR (Stanice JETE) a třetí je upravován jako sklad.

Historické údaje o počtu obyvatel[13][editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Počet obyvatel 253 266 265 228 247 263 221 196 190 179 150

Historické údaje o počtu domů[13][editovat | editovat zdroj]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet domů 39 43 43 42 43 45 48 49 42 41 39 1 2 1

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Prokopa
  • Pomník věnovaný farníkům padlým v 1. světové válce
  • Pomník věnovaný občanům z Březí u Týna nad Vtavou a Podhájí, kteří padli v 1. světové válce; pomník stál původně v Březí a na křtěnovskou náves byl přesunut před demolicí Březí.[6]
  • Na hřbitově se nachází kříž – symbolický pomník obětem černobylské havárie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170. 
  4. FRÖHLICH, Jiří. Archeologické toulky po jižních Čechách. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1990. 161 s. ISBN 80-7016-026-8. S. 38–41. 
  5. DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 82, 86, 89, 91–93, 98, 101, 105, 187. 
  6. a b c d SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 155–159. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196. 
  8. Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. Hrady, zámky a tvfrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. S. 28. 
  10. a b c Představujeme naše obce – Křtěnov. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 7. 
  11. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1910, str.85.
  12. Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
  13. a b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PELÍŠEK, Antonín. ... a po nás planina: Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína: PENI, 2006. 123 s.
  • BARTUŠKA, Jan. Vybledlé kontury. Historie Hrádku a Křtěnova, zaniklých obcí na Vltavotýnsku: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2008
  • BARTUŠKA, Jan. Odpustit ano, ne však zapomenout: kolektivizace na Vysokohrádecku a vývoj JZD do zániku mikroregionu ve světle archivních dokumentů: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]