Kyselovští z Kyselova
| Kyselovští z Kyselova | |
|---|---|
| Země | Těšínské knížectví |
| Tituly | nižší šlechta |
| Větve rodu | Slezská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselovští z Kyselova (polsky Kisielowscy z Kisielowa, také Kisielewscy z Kisielowa) byli členové nižší šlechty, kteří působili v Těšínském knížectví na dvoře Těšínských Piastovců jako správci, úředníci.
Historie rodu[editovat | editovat zdroj]
Původ rodu[editovat | editovat zdroj]
Rod Kyselovských byl dle historiků odvozen od vesnice Kyselov (polsky Kisielów, německy Kisielau), která se nachází 13 km východně od města Těšín.
Členové rodu, majetek, spory[editovat | editovat zdroj]
V roce 1477 kněžna Eufemie Mazovská, zvaná Ofka (1395-1447), vdova po Boleslavu I. Těšínském (1407–1433), postoupila dvůr Chotěbuz Janu Kyselovskému z Kyselova.
V roce 1574 vedl Matěj Kyselovský (polsky Mateusz Kisielowski z Kisielowa) spor s Bedřichem Schelendorfem z Hornsperku na Kyselově (polsky Fryderyk Schelendorf z Hornsperku na Kisielowie) při prodeji dvoru v Kyselově, který patřil jemu (Matějovi) a Jiříkovi (polsky Jerzyk). Spor se vedl dva roky. V roce 1575 se celá záležitost dostala k zemskému soudu v Těšíně.[1]
V roce 1576 podala jistá Markéta Kyselovská z Przyszowic na Kyselově (polsky Małgorzata Kisielowska z Przyszowic na Kisielowie)[pozn. 1] k soudu žalobu na Bedřicha Schelendorfa z Hornsperku na Kisielowie za pomluvu a lživá obvinění. Za urážku na cti žádala odškodnění ve výši 1000 tolarů.[2]
Na konci 16. století vlastní Jan Kyselovský z Kyselova vesnici Těrlicko.
V roce 1584 byl Janem Jeřábkem z Mořkova v souboji zabit rytíř Jan Kyselovský z Kyselova.[3][4]
V roce 1668 vlastní Joachym Kyselovský z Kyselova ves Dolní Soběšovice (zaniklá obec).[5]
V roce 1686 získává Dolní Bludovice Jindřich Kyselovský z Kyselova.
V roce 1736, 24. června, se provdala Marie Terezie Karolina Kyselovská z Kyselova (datum narození neznámo, † po roce 1744) za Carla Dominika Sedlnitzky von Choltitz, člen Otaslavické větve (20. červenec 1712 Kroměříž, † neznámo), který sloužil u pruských husarů.[6]
V roce 1775 se ucházelo místo v Apelačním tribunálu ve Lvově (polsky Trybunal Apelacyjny we Lwowie) jistý člen těšínské šlechty František Jan Kyselovský z Kyselova (polsky Franciszek Jan Kisielowski z Kisielowa), zemský přísedící (polsky przysiężny Landrechtu).[7]
Erb[editovat | editovat zdroj]
Základní popis erbu byl: Modrý štít se zlatým půlměsícem s rohy vzhůru, nad ním je zlatá šesticípá hvězda. V klenotu paví kýta. Přikryvadla jsou modro-zlatá.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Przyszowice (německy Preiswitz) byla vesnice založena šoltysem. V roce 1295 byla na uvedena v Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis. Dnes je součásti obce Gierałtowice, v okrese Gliwice.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Idzi Panic, Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528–1653), Cieszyn 2011, strana 61, přípis 93.
- ↑ Idzi Panic, Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528–1653), Cieszyn 2011, strana 321, přípis 40.
- ↑ VAŇOVÁ, Ivana. V kostele sv. Václava v Moravské Ostravě je náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic. Zpravodaj obce Mořkov. Březen 2016, čís. 3, s. 1.
- ↑ Mgr. Radim Jež, Rigorózní práce, 2009: TĚŠÍNŠTÍ PIASTOVCI RENESANČNÍHO VĚKU, ŽIVOTNÍ OSUDY RODINY KNÍŽETE VÁCLAVA III. ADAMA (1524-1579), strana 84, přípis 384
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ↑ WWW.ZAMEKBILOVEC.ESTRANKY.CZ. Sedlnitzky von Ch. Otaslavická větev. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Janusz Spyra: Śląsk Cieszyński w okresie 1653–1848, Cieszyn 2012, strana 85, přípis 319
- ↑ Erbovník S rodů. heraldikus.wz.cz [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-20.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Idzi Panic: Dzieje Śląska Cieszyńskiego od zarania do czasów współczesnych pod redakcją Idziego Panica, Śląsk Cieszyński w początkach czasów nowożytnych (1528–1653), Cieszyn 2011
- Janusz Spyra: Dzieje Śląska Cieszyńskiego od zarania do czasów współczesnych pod redakcją Idziego Panica, Śląsk Cieszyński w okresie 1653–1848, Cieszyn 2012
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- havirov-historie.cz: Havířovský zpravodaj o historii města, Červen 2013, strana 2
- Zpravodaj obce Mořkov: V kostele sv. Václava v Moravské Ostravě je náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic, Březen 2016, strana 1