Kulík písečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kulík písečný

Kulík písečný
Kulík písečný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: krátkokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: kulíkovití (Charadriidae)
Rod: kulík (Charadrius)
Binomické jméno
Charadrius hiaticula
(Linné, 1758)
Poddruhy

Viz text.

Kulík písečný na hnízdě
Charadrius hiaticula

Kulík písečný (Charadrius hiaticula) je malý, široce rozšířený zástupce čeledi kulíkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je velký přibližně jako křepelka, dorůstá 18 – 20 cm, váží 50 - 70 g a v rozpětí křídel měří 35 – 41 cm. Má tělo podsaditého tvaru, delší končetiny, krátký zašpičatělý zobák a poměrně nápadné zbarvení. Má šedohnědý hřbet, křídla a temeno, bílé břicho, oranžové končetiny, tmavý pruh přes oko a prsa, bílé čelo a oranžovočervený zobák s černou špičkou. Je o něco větší než velmi podobný kulík říční, který postrádá tmavé zbarvení na špičce zobáku a má výraznější tenký žlutý proužek kolem oka. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci mají jednotvárnější zbarvení a od dospělců je můžeme snadno rozeznat podle světle hnědého, často neúplného pruhu na prsou a šedožlutě zbarvených končetin.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kulík písečný je rozšířený a početně zastoupený druh, jehož populace čítá zhruba 410 - 540 000 jedinců. Hnízdí především při severním pobřeží evropského a asijského kontinentu, v Grónsku a v severovýchodní Kanadě. Je částečně tažný, evropští ptáci své hnízdiště opouští v rozmezí mezi srpnemzářím a migrují směrem na jih až po jižní pobřeží vzdáleného afrického kontinentu. Pravidelně, ale nepočetně protahuje také přes Českou republiku, ojediněle na našem území i zahnízdí.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Zdržuje se jednotlivě, často bývá zaznamenáván v přítomnosti jiných druhů bahňáků. Potravu vyhledává obvykle na bahnitých a písčitých březích vod, požírá především malý hmyz, korýše a červy. Ozývá se charakteristickým dvojslabičným „tuip“.

Kulík písčitý hnízdí na zemi na písčitém nebo bahnitém podkladu. Klade 3 - 5 lehce nažloutlých vajec s tmavým skvrněním, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně po dobu 23 - 26 dnů. V období hnízdění jsou oba rodiče a nechráněná vejce velmi zranitelná, proto kulík písečný využívá k odlákání predátorů od hnízda vnímavou metodu. V případě, že se k hnízdu přiblíží predátor, jeden z rodičů rychle odběhne od hnízda, hlasitě křičí, předstírá neschopnost letu a pozornost predátora obrátí na sebe. V dostatečné vzdálenosti od hnízda vzletí a o něco později se znovu vrátí k hnízdu.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

V současné době rozeznáváme u kulíka písečného tři poddruhy, které se mezi sebou mírně liší velikostí a zbarvením.

  • Ch. h. hiaticula - hnízdí v rozmezí od západní Evropy až po Skandinávii; částečně tažný, zimuje v jihozápadní Evropě. Největší poddruh.
  • Ch. h. psammodroma - hnízdí na Islandu, Grónsku a v severovýchodní Kanadě; zimuje v západní Africe.
  • Ch. h. tundrae - hnízdí v severní Skandinávii a Asii; zimuje v Africe a v jihozápadní Asii. Nejmenší poddruh.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ringed Plover na anglické Wikipedii.

  • Common Ringed Plover - BirdLife Species Factsheet [online]. Birdlife.org, [cit. 2008-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • DUNGEL, J.; HUDEC, K.. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 96.  
  • BURNIE, D.. Zvíře. [s.l.] : A Dorling Kindersley Book, 2002. ISBN 80-242-0862-8. S. 305.  
  • ČERNÝ, W.. Ptáci. Praha : Artia, 1980.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]