Kudu velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kudu velký

Samec v Národním parku Etosha, Namibie.
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď: turovití (Bovidae)
Rod: kudu (Tragelaphus)
Binomické jméno
Tragelaphus strepsiceros
(Pallas, 1766)

Kudu velký (Tragelaphus strepsiceros) je jedna z největších a nejznámějších antilop. Obývá husté akáciové porosty, skalnatou nebo kopcovitou krajinu a vyschlá koryta řek poblíž vody v jižní a východní Africe. Dospělé zvíře může vážit od 195 do 315 kilogramů (samice jsou většinou lehčí než samci) a měřit 1 – 1,5 m na výšku a 1,95 – 2,45 m na délku.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kudu velký má štíhlé tělo s dlouhýma a hubenýma nohama. Barva jeho srsti je velice různorodá od hnědé, šedé až po rudohnědou. Na bocích má 4 - 12 svislých bílých pruhů, které se táhnou od hřbetu až téměř k břichu. Poměrně malá hlava je většinou tmavší než zbytek těla a mezi očima má bílý pruh. Na hřbetě má krátkou, nejčastěji černou hřívu, která se táhne od hlavy až k hustě osrstěnému ocasu, který dosahuje délky 35-55 cm.

Samci jsou znatelně větší než samice a častěji projevují agresivitu, zvláště využívají vrčení a funění. Mají také dlouhou hřívu, která se táhne podél jejich hrdla a velké rohy, široce se rozbíhající ve dvojité či spirále, které by po natáhnutí mohli dosahovat až jednoho metru v průměru. Samice občas mívají menší parůžky. Nicméně samcům začínají růst rohy až od jejich věku 6 - 12 měsíců, kroutit se začnou až po druhém roce života a plně zkroucené jsou až po šestém roce života [1].

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Lokalita rozšíření a potrava[editovat | editovat zdroj]

Kudu velký obývá území od Eritrea až k Tanzanii, Zambii, jižní Africe a Angole, v malém množství je vysazen v Novém Mexiku. Občas je můžeme zpozorovat i v rovinách kde je množství keřů, ale těmto místem se kuduvé raději vyhýbají, jelikož se mohou stát snadnou potravou svých predátorů. Kudu velký je výhradně býložravec, který preferuje trávu, listy, výhonky, občas i kořínky a plody.

Během dne jsou kudové většinou skrytí v hustých porostech, kde se chrání jak před predátory, tak před sluncem, které bývá v jeho lokalitě rozšíření velice ostré. Potravu hledají především brzy ráno nebo večer, kdy podnikají také výpravy za vodními zdroji, které mohou být v období sucha dlouhé a namáhavé.

Predátoři[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejhlavnější predátory kudu velkého patří lvi, leopardi a psi hyenovití. Ačkoli gepardi často loví větší kudy, ulovit dospělého samce nedokážou a tak loví převážně slabší samice a mláďata. Pokud je stádo kudů ohrožováno predátorem, dospělý kudu vydá poplašný signál a zbytek stáda se dá na útěk. Přesto že je to antilopa čiperná, není příliš rychlá na to, aby dokázala uniknout svým hlavním predátorům útěkem v otevřené krajině a tak spoléhá na to, že pokud vběhne do hustým křovinatých porostů, tak jim unikne díky tomu, že se její predátoři v tomto prostředí nedokáží tak obratně pohybovat jako ona.

Společenský systém[editovat | editovat zdroj]

Stádo samic u vodního zdroje.

Samci většinou žijí samotářským životem a samice žijí v poměrně malých stádech tvořených z dvaceti jednotlivců a jejich mláďaty. Jen zřídka kdy dosáhne stádo velikosti přes čtyřicet kusů hlavně kvůli jejich výběrové povahy co se týče potravy. Kudu velký tráví jen zhruba 54 % dne hledáním potravy. Jedno stádo může obsazovat území veliké 800 až 1500 akrů.

Dospělý samci spolu často bojují, přičemž do sebe zapletou své rohy, přetlačují se a čekají, až jeden z nich přizná porážku. Za výjimečných okolností se stává, že od sebe už samci své rohy nerozpletou, což obvykle končí tragickou smrtí obou samců.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Kudu velký dosahuje pohlavní dospělosti mezi prvním až druhým rokem svého života. Doba páření nastává na konci období dešťů, ale situace se mění podle oblasti a klimatu. Před pářením následuje námluvní rituál, kdy si samec stoupne před samici a začne ji předvádět své rohy. Po skončení rituálu se samec zastaví a čeká, pokud mu samice dovolí se s ní spářit nebo ne. Samice je březí asi 240 dnů (nebo osm měsíců). Mláďata se rodí zhruba mezi únorem a březnem, kdy je tráva, jejich hlavní potrava, nejvyšší.

Samice rodí nejčastěji jedno, občas dvě mláďata. Mládě postupem času začne po matce vyžadovat mateřské mléko čím dál víc častěji a za nemnoho měsíců se často stane i agresivním. První dva týdny se samice s mládětem skrývá v hustých porostech, aby se skryli před jejich predátory. Po čtyřech až pěti týdnech začnou tento úkryt pomalu opustívat a začnou se většinou až na večer pást se stádem. Samci se stávají soběstačnými v šesti měsících života, samice o něco později, kolem prvního a druhého roku života. V zajetí se mohou kuduové dožít i dvaceti let.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greater Kudu na anglické Wikipedii. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tragelaphus strepsiceros ve Wikimedia Commons

  1. (1994) Wildlife Fact File. IMP Publishing Ltd, Group 1, Card 110. ISBN 0-600-45012-0.