Książ
| Książ | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura, barokní architektura a rokoko |
| Poloha | |
| Adresa | Valbřich,  Polsko |
| Souřadnice | 50°50′32″ s. š., 16°17′30″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Książ ( německy Fürstenstein) je největší zámek Dolního Slezska a třetí největší v Polsku, v těsné blízkosti města Wałbrzychu ležícího v Dolnoslezském vojvodství asi 25 kilometrů severně od českých hranic. Byl zbudován na strmém skalnatém ostrohu v nadmořské výšce 395 metrů. Patří k hlavním turistickým atrakcím kraje.
Historie
Piastovský rod
Podle legendy hrad postavil rytíř Frederyk, zvaný Funkenstei v roce 933 z příkazu císaře Henryka Ptáčníka. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1255, kdy na listině je uveden jako svědek Henryk Wersteynberk. V dalších písemných pramenech se uvádí, že svidnicko-javorský kníže Bolko I. Surový v roce 1288 postavil hrad na ochranu obchodní cesty z Čech do Slezska. V opevňování hradu pokračoval i jeho vnuk Bolko II., který byl stoupenec polského krále Kazimíra Velkého.
Původní opevnění bylo zničeno českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1263. Książ byl poté vybudován jako hrad svídnickým knížetem Boleslavem I. v letech 1288–1292 z důvodu obrany před dalšími nájezdy z Čech. Po vymření zakládající dynastie mnohokrát změnil majitele (z řad Čechů, Maďarů či Němců). Mimo jiné ho získal v roce 1392 český král Václav IV. Nejdéle (v letech 1509–1941) jej vlastnil rod Hochbergů.
V letech 1428 až 1429 tehdejší hrad dobyli čeští husité.
Pozdější zámek prošel velkou rekonstrukcí v devadesátých letech 18. století a také v letech 1908–1923.
V roce 1941 byl celý objekt rodu Hochbergům zkonfiskován ve prospěch Třetí říše, přestavěn a v letech 1943–1945 využíván jako sídlo gestapa. Údajně si ho oblíbil nacistický pohlavár Heinrich Himmler a měl se stát sídlem samotného Adolfa Hitlera. Pod zámkem se ukrývají dlouhé podzemní chodby a dodnes se spekuluje o ukryté jantarové komnatě.[1] Po druhé světové válce obsadila zámek Rudá armáda a značně jej zdevastovala. V sedmdesátých letech 20. století prošel kompletní rekonstrukcí a nabízí návštěvníkům prohlídky interiéru a okolí.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Książ na Wikimedia Commons - Galerie Książ na Wikimedia Commons
- Zámek Książ
- Zámek Książ (Oficiální stránky)
