Kroměřížská ústava
Kroměřížská ústava (také kroměřížský návrh ústavy) označuje návrh ústavy vypracovaný poslanci na ústavodárném kroměřížském sněmu pro Rakouské císařství, který nikdy nevešel v platnost. Návrh byl předložen na konci roku 1848 a jednalo se o něm ještě na začátku roku 1849, nicméně v březnu byl ústavodárný sněm rozehnán a nová ústava (březnová) byla oktrojována („vnucena“).
Ústava rozeznala suverenitu lidu a když potom sněm do návrhu uznal ustanovení o tom, že veškerá moc vychází z lidu znamenalo to rozchod s panovníkem a vládou. Ústava počítala s federalistickým uspořádáním státu, nicméně výsledná podoba také počítala s centralistickými principy (nebyl např. ustaven historický stát země Koruny české, ale pouze se počítalo s posílení moci jednotlivých „korunních zemí“). Zákonodárnou moc měl mít dvoukomorový říšský a jednotlivé zemské sněmy. Volební právo mělo být omezeno pouze daňovým censem.
První návrh Františka Palackého formulovaný ryze federalisticky uznával právo národů na sebeurčení národů a prvně popsal možnost soužití Čechů a Slováků v jednom státě.
Literatura
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 245–246.
- Schelle, K. - Tauchen, J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2 svazky). Praha: Linde, 2013, s. 19 (ISBN 978-80-7201-927-4)
- URBAN, Otto. Kroměřížský sněm 1848-1849. 2. vyd. Praha: Argo, 1998. 109 s. ISBN 80-7203-190-2.