Krkavčí skály (Ralská pahorkatina)
| Krkavčí skály | |
|---|---|
 Krkavčí skály, Malá věž | |
| Vrchol | 472 m n. m. |
| Prominence | 30 m |
| Izolace | 670 m → Čihadla |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Podještědská pahorkatina / Rynoltická pahorkatina / Janovická část[1] |
| Souřadnice | 50°44′40″ s. š., 14°53′44″ v. d. |
  Krkavčí skály | |
| Hornina | pískovec, neovulkanit |
| Povodí | Ploučnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krkavčí skály (472 m n.m.), nebo též Krkavčí návrší (v horolezeckém slangu známé jako Vajoletky) u Křižan, jsou pískovcová skalní zeď, resp. návrší v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží asi 0,5 km severně od obce Křižany, na stejnojmenném katastrálním území.
Popis vrchu
Návrší tvoří výrazný nesouměrný strukturní hřbet směru SV–JZ, tvořený středoturonskými až svrchnoturonskými křemennými pískovci (místy železitými) s neovulkanickou žílou.[pozn. 1]
Skály leží v jihozápadní části hřbetu. Jsou to asymetrické vrcholové skály (10–20 metrů vysoké) tvaru úzkých zdí, věží a sloupů. Na příkrých a vysokých jihovýchodních svazích jsou pískovcové stěny a balvanové haldy. Návrší je zalesněno převážně borovými porosty s příměsí břízy. Povrch je porušen četnými opuštěnými kamenolomy.[3]
Geomorfologické zařazení
Návrší náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Podještědská pahorkatina, podokrsku Rynoltická pahorkatina a Janovické části.[1]
Původ názvu a historie
Přezdívka Vajoletky odkazuje na skupinu deseti skalních věží v Dolomitech[4], byť v Křižanech jsou skalní věže jen dvě.Tyto věže, původně nazývané Východní a Západní, byly později přejmenovány na Velkou a Malou věž a další dva skalní bloky byly označeny jako Vyhlídka a Mezivěž.
Vajoletky u Křižan zlezli poprvé sašští horolezci Hans-Joachim Scholze a F.Siegmund.v roce 1893. V letech 1904 - 1907 Krkavčí skály často navštěvovali další němečtí horolezci v čele s Rudolfem Kauschkou, kteří zde vyzkoušeli a popsali řadu lezeckých cest. První českou cestu vylezl Oldřich Kopal až v roce 1953.[5]
Přístup
Skalní zeď je rozdělena na dvě věže a několik dalších bloků. Skály jsou přístupné po zelené turistické značce a je od nich pěkný výhled do okolí. Krkavčí skály jsou však především oblíbeným horolezeckým terénem. Cesty z náhorní strany jsou kratší a lehčí, cesty z údolí jsou delší a těžší.[6] Lezecké cesty jsou v rozmezí stupňů obtížnosti od II do VIII a dvě náročné cesty obtížnosti IX. Celkem je v oblasti Krkavčích skal popsáno 40 lezeckých cest, z toho 20, včetně těch nejtěžších, na Malé věži.[5]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Torri del Vajolet / Vajolet Towers [online]. summitpost.org [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Vajoletky u Křižan: parádní pískovcové lezení [online]. [cit. 2016-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-11-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Krkavčí skály u Křižan - Vajoletky: http://www.lkp.cz/…