Kostel svatého Martina (Křivce)
| Kostel svatého Martina | |
|---|---|
 stav v roce 2020 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Křivce |
| Souřadnice | 49°55′28,64″ s. š., 12°58′25,66″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Diecéze | Plzeňská |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Baroko |
| Výstavba | 1669–1670 |
| Další informace | |
| Kód památky | 27965/4-1893 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina v malé vsi Křivce na Tachovsku stojí na místě původního gotického kostela, založeného zřejmě klášterem v Teplé. S vylidňováním obce po roce 1945 postupně zcela zchátral a zarostl náletovými dřevinami. Patřil k jedné z nejohroženějších sakrálních staveb v ČR, hrozilo mu brzké zřícení.
V roce 2005 vzniklo občanské sdružení Martinus, kterému se spolu s dalšími subjekty podařilo zkázu kostela odvrátit. Kostel zasvěcený svatému Martinovi, který je od roku 1958 kulturní památkou České republiky, tak postupně prochází opravami.[1]
Historie
Farní kostel, založený s největší pravděpodobností tepelským klášterem, je poprvé uváděn v roce 1358. V roce 1422 byla ves vydrancována husity a kostel vypálen. Z této pohromy se údajně ves i svatyně vzpamatovávaly 14 let. Z tohoto období, roku 1432, se zachoval zlomek kázání plebána zdejší fary Jana z Křivců. Pozoruhodný je též misál z Křivců sepsaný na konci 15. století. Oba rukopisy jsou dnes uloženy v tepelském klášteře.[2]
K dalšímu násilnému obsazení vsi dochází roku 1468, kdy Křivce s obcí Úterý opanoval Bohuslav z Vamberka. Kostel zřejmě žádnou újmu neutrpěl a ves byla zakrátko vrácena klášteru. Samostatnost si křivecká fara podle historika Augusta Sedláčka udržela do roku 1623. Německá regionální literatura klade její připojení k úterské faře již do poloviny 16. století.[2]
O podobě starého gotického kostela není nic známo, uváděno není ani jeho původní zasvěcení. Je s podivem, že ve 2. polovině 17. století se v takto malé vsi, která patřila k méně významným lokalitám, staví nový kostel, velikostí srovnatelný s kostelem v nedalekém městě Bezdružice. Stavebníkem byl, podle data výstavby v letech 1669–1670, tepelský opat Raymund Wilfert I.[2]
Ještě v 19. a na počátku 20. století byla v kostele uctívána socha sv. Martina, která měla chránit živý inventář vesničanů. Církevní svátek se konal 11. listopadu a byl spojen s jarmarkem.
K posledním výrazným opravám kostela došlo roku 1906; jsou dokumentovány stavebními plány uloženými v klášteře premonstrátů v Teplé. V první polovině 20. století ztrácí rozlehlá stavba své využití. Zřejmě proto nebyla pokryta pálenou krytinou jako většina okolních kostelů, ale uchovala si starší šindelovou střechu, což vedlo k rychlejšímu rozpadu střešního pláště a částečnému zřícení krovu.[2] V 80. letech byly ze zchátralého kostela přemístěny části mobiliáře a velký zvon z roku 1526 do kláštera v Teplé. Menší zvon byl ukraden.[2] Počátkem 21. století byl kostel zcela zchátralý.
Občanské sdružení Martinus
Občanské sdružení Martinus si vytklo záchranu kostela jako svůj hlavní cíl. V kostele a jeho okolí začalo pořádat brigády, postupně se mu podařilo získat finanční i jinou pomoc od úřadů, nadací i jednotlivců. Již v roce 2008 tak měl kostel novou střechu včetně krovů.[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-06]. Identifikátor záznamu 139240 : Kostel svatého Martina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Občanské sdružení Martinus
- ↑ Kostel v Křivcích je zachráněný, denik.cz, 15. 11. 2008
Externí odkazy
- Znovuzrozené kostely: Křivce, rozhlas.cz, 7. 11. 2009