Kostel svatého Marka (Benetice)
| Kostel svatého Marka | |
|---|---|
 Kostel sv. Marka na jaře | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Benetice |
| Lokalita | Ve středu obce na mírném kopci |
| Souřadnice | 49°17′51,06″ s. š., 15°52′2,02″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Třebíč |
| Farnost | Benetice |
| Status | kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Marek Evangelista |
| Datum posvěcení | 16. října 1859 |
| Světitel | děkan J. Janoušek |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1853-1859 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Adresa | Benetice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Marka je farní kostel římskokatolické farnosti Benetice.
Historie
Původní kostelík stával ve středu osady, byl z části dřevěný, i ostatní stavení v té době kryly došky a šindel a často padaly za oběť požárům. Při jednom takovém ohni shořel i tento kostel. Bylo to podle kronikáře v roce 1774. Poměrně brzo bylo vše opraveno, ale jen nouzově. V roce 1785 byla při kostelíku zřízena nová duchovní správa pro Benetice a několik okolních obcí. Kostelík byl však jen nouzový, a tak v letech 1853–1859[1] za obnos kolem 20 000 zl. došlo ke stavbě nové svatyně.
Nová stavba však potřebovala více prostoru, než poskytoval starý historický areál kostelíka a hřbitova. Tak se staveništěm stalo místo kolem nového hřbitova z roku 1789. Starý kostel byl stržen, hřbitůvek časem zanikl a místo bylo označeno křížem. Stavbu řídil známý třebíčský stavitel Dominik Herzán. Výstavný chrám byl posvěcen vlasteneckým knězem, třebíčským děkanem, J. Janouškem 16. října 1859. Na kůr byly pořízeny krásné nové varhany, které slouží dodnes. Klenuté stropy jsou opatřeny nádhernými malbami. Na tak malou farnost je to dílo obrovské, patří mezi největší na Třebíčsku. Nebyly tu žádné šlechtické rody, dílo bylo vybudováno z darů a práce místních farníků, kteří se živili převážně zemědělstvím.
Fara
Rovněž fara je stará památná budova postavená ještě ke starému kostelíku v létech 1760 za vlády císaře Josefa I. Střecha je opatřena břidlicovou krytinou, která v roce 1999 prošla generální opravou.
Odkazy
Reference
- ↑ Dvorský, l. c., str. 170.