Kostel svatého Petra a Pavla (Albrechtice u Sušice)
| Kostel sv. Petra a Pavla | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Sušice |
| Lokalita | Albrechtice |
| Souřadnice | 49°11′56,76″ s. š., 13°34′0,12″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Diecéze českobudějovická |
| Vikariát | sušický |
| Farnost | Strašín |
| Status | farní |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Datum posvěcení | 5. ledna 1179 |
| Světitel | Vojtěch III. Salcburský |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románsko-gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Kód památky | 46466/4-2725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla (někdy uváděn jako kostel Panny Marie a svatých Petra a Pavla) je římskokatolický farní kostel v Albrechticích u Sušice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Albrechtice se rozkládají jihovýchodně od Sušice vysoko na úbočí vrchu Sedla. Jižní část obce spolu s kostelem sv. Petra a Pavla se táhne po jeho severním svahu, čímž se řadí mezi výrazné dominanty širokého okolí. V 11. století vedly v těchto oblastech důležité obchodní cesty, z nichž nejstarší byla Vintířova stezka, která zprostředkovala přísun kulturních vlivů sousedního bavorského Podunají.
Původní kostel byl založen českým králem Vladislavem II. a vysvěcen 5. ledna 1179 královým synem Vojtěchem, salcburským arcibiskupem. Kolem roku 1240 byl postaven dnešní románskogotický kostel s obdélnou lodí, čtvercovým chórem a hranolovou věží. Pravděpodobně v poslední třetině 14. století byla postavena sakristie, nová klenba kněžiště a zvětšena dvě okna. Dnešní podobu získal kostel v letech 1778–1779, kdy byl postaven nový vchod v západním průčelí, loci na severní straně a kruchta.
V presbytáři jsou zachovány vzácné nástěnné malby z 15. století, severní strana lodi je prolomena cenným gotickým portálem z doby stavby kostela. Před vchodem na hřbitov u kostela rostl do roku 2006 Albrechtický topol, v zahradě pod kostelem roste památná lípa.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednolodní obdélný kostel je opatřen u nás prvním známým čtvercovým presbytářem, k němuž po levé straně přiléhá třípatrová hranolová věž se sakristií. Presbytář byl původně klenutý křížovou bezžebernou klenbou, jak ukazují zachované náběhy pod současnou gotickou žebrovou klenbou. Shodná klenba s dvojitě vyžlabenými žebry bez konzol je uplatněna ve vedlejší sakristii. Prostor presbytáře osvětlují gotická okna s kružbami a stěny pokrývají nástěnné malby. Presbytář se do obdélné plochostropé lodi otevírá hrotitým triumfálním obloukem s hladkými boky. Loď je na západě opatřena kruchtou podepřenou dvěma mohutnými sloupy a novým portálem v západním průčelí. Původní portál je zachován v předsíni na severní straně, na níž navazuje valeně klenutá kaple Panny Marie.[1]
Stavební fáze[editovat | editovat zdroj]
Kostel je v jádru románsko-gotický z první poloviny 13. století. Z období přechodného slohu se dochovala půlkruhově zakončená okénka v jižní stěně lodi a severní portál. Okénka mají románský charakter, zatímco portál se svou lomenou archivoltou hlásí ke gotickému stylu. Z gotické etapy pochází čtvercový presbytář s hranolovou věži na severní straně, ke které byla dodatečně připojená sakristie. V presbytáři a jižní straně lodi se zachovaly části nástěnných maleb ze 14. a 15. století. V 18. století došlo ke stavebním úpravám, při kterých byla v roce 1778 přestavěna kruchta, v roce 1779 prolomený západní portál lodi a postavena kaple Panny Marie s předsíní. Následné opravy kostela, které zahrnovaly především nové fasády a položení nové krytiny na všech střechách, proběhly ve 20. století.[2][3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Západní a jižní stěna -
Věž a severní stěna -
Okno ve východním průčelí
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku 19. století. Svazek 12. Politický okres Sušický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné online. Kapitola Albrechtec, s. 3–7.
- ↑ MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. Praha: Academia, 1971. 383 s.
- ↑ JAMES, Hall. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla na Wikimedia Commons
