Kostel svatého Jana Křtitele (Ostrovec)
| Kostel svatého Jana Křtitele | |
|---|---|
 Kostel sv. Jana Křtitele, 2014 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°4′23,85″ s. š., 13°25′19,49″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Další informace | |
| Adresa | Ostrovec, Česko |
| Kód památky | 11847/4-5105 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele stával v Ostrovci na severním Plzeňsku už ve 14. století. O čtyři sta let později byl barokně přestavěn, zachovaly se však některé gotické prvky. Od 2. poloviny 20. století začal chátrat, v 90. letech z něj zbyla zřícenina bez střechy, stropu, zřítil se sanktusník. Od roku 2006 však započaly záchranné práce.
Roku 1997 byl kostel prohlášen kulturní památkou ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Jana a fara patřily k Ostrovci už ve 14. století. Patrony kostela byli pražští křižovníci s červenou hvězdou. Za husitských válek byla ves zničena.
Roku 1757 nechal hrabě Černín gotický kostel podle projektu Johannese Spiesse přestavět na barokní. Dokladem jeho gotického období je zazděný portál na jižní straně a zazděné okno ve východní zdi presbytáře.[2]
Německy mluvící obyvatelé osadu od roku 1775 právě podle kostela sv. Jana přejmenovali na Johannesdorf.[3] V roce 1878 celá vesnice včetně kostela vyhořela.[4]
Ve 2. polovině 20. století kostel zchátral, devastace byla v 90. letech završena zřícením sanktusníku a propadem střechy na zbylé barokní vybavení v interiéru. V roce 2004 byl snesen krov nad presbytářem.[4]
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
K záchraně kostela dal r. 2005 podnět německý profesor památkové péče na Univerzitě Otto-Friedricha v Bamberku Johannes Geisenhof.[5]
Již v roce 2006 bylo zpevněno železobetonovým věncem staticky narušené zdivo. Poté dostal kostel nový střechu a krov, jehož projekt vypracoval architekt Jan Soukup. Opravy kostela byly dosud financovány ze státního rozpočtu, přispěl na ně také německý Rotary klub, Krajský úřad v Plzni nebo Česko-německý fond budoucnosti.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-24]. Identifikátor záznamu 162491 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ČECHURA, Martin. Archeologický výzkum kostela sv. Jana Křtitele v Ostrovci [online]. Academia.edu, 2011. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Obec Velečín. Dostupné online.
- ↑ a b Ostrovec - Kostel svatého Jana Křtitele [online]. Nadační fond Dominanty [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b VERNEROVÁ, Andrea. "Zdvižná" o symbolickém devátém listopadu.... Rotary Good News [online]. 6/2007. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- Znovuzrozené kostely: Ostrovec, Rozhlas.cz, 26. 12. 2009
- Kostel sv. Jana Křtitele, detailní popis kostela (z doby před rekonstrukcí)
