Kosmonauti Číny
Kosmonauti Číny jsou členové oddílu kosmonautů působících v Čínské lidové republice. První oddíl vznikl už roku 1971 ve vojenském letectvu ČLR, ale byl brzy rozpuštěn. Současný oddíl Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) existuje od roku 1998. První čínský pilotovaný kosmický let proběhl v říjnu 2003, Čína se tak stala třetí zemí schopnou vyslat člověka do vesmíru.
První fáze 1966–1972[editovat | editovat zdroj]
Diskuze o pilotovaných letech začala v Číně na jaře 1966 v souvislosti s přípravou desetiletého plánu kosmických výzkumů. Tou dobou byli úspěšně vypuštěni dva psi.[1] Program byl přijat v květnu 1966. Základním úkolem byla výroba návratové fotoprůzkumné družice. Pilotovaná kosmická loď Šu-kuang (Úsvit) měla být odvozenou verzí. Roku 1968 začaly práce na kosmické lodi, vznikl Výzkumný institut kosmického lékařství. V letech 1970–1971 proběhl výběr budoucích kosmonautů. V létě 1971 zahájilo činnost výcvikové středisko. V listopadu téhož roku devatenáct kosmonautů (z vybraných dvaceti, jeden odmítl účast v programu) zahájilo přípravu. S prvním letem se počítalo koncem roku 1973. Ale už v září 1971 Maův zástupce a ministr obrany Lin Piao ztratil politické pozice a na útěku z Číny zemřel. Vláda reagovala čistkou vedení armády, zatčeno bylo i vedení centra přípravy kosmonautů, poté byl program v květnu 1972 zrušen. Kosmonauti se vrátili k leteckým útvarům.[2][3]
Konec 70. let[editovat | editovat zdroj]
Koncem sedmdesátých let byl pilotovaný kosmický program obnoven, v letech 1978–1980 se v čínském tisku objevovaly zprávy o přípravě kosmonautů. V prosinci 1980 bylo oznámeno zrušení programu.[4]
80. léta[editovat | editovat zdroj]
Během osmdesátých let dostala Čína nabídky na let čínských kosmonautů na amerických raketoplánech (1984) i sovětských Sojuzech (1986), čínská vláda návrhy odmítla.
V sovětském i čínském tisku se v letech 1986–1989 objevily zprávy o oddílu kosmonautů, o této etapě čínského pilotovaného kosmického programu existuje jen skrovně informací.[5]
Od roku 1992[editovat | editovat zdroj]
Roku 1992 vláda rozhodla o obnovení programu pilotovaných kosmických letů. Začaly práce na kosmické lodi Šen-čou a od roku 1994 výběr kosmonautů z vojenských letců. V listopadu 1996 dva první kosmonauti (Wu Ťie a Li Čching-lung) zahájili přípravu v Hvězdném městečku v Rusku. V lednu 1998 byl zformována čtrnáctičlenná 1. skupina oddílu kosmonautů ze dvou navrátilců z Ruska a dvanácti finalistů výběru.[6]
K prvnímu kosmickému letu čínského kosmonauta byl vybrán Jang Li-wej, náhradníkem byl Čaj Č’-kang, druhým náhradníkem Nie Chaj-šeng.[7] Let lodi Šen-čou 5 proběhl 10. října 2003, trval necelý jeden den.[8] Celkem deset členů skupiny se zapojilo alespoň do jednoho kosmického letu, přitom nejméně jeden z nich byl na palubě všech pilotovaných letů lodí Šen-čou kromě misí 14 a 17.
V červenci 2007, celý rok před třetím čínským pilotovaným letem Šen-čou 7, oznámil tehdejší zástupce ředitele centra přípravy kosmonautů Jang Li-wej zahájení příprav na nový nábor. Ten začal po misi Šen-čou 7 koncem roku 2008. Předběžný výběr proběhl do září 2009, mezi kandidáty zůstalo 30 mužů a 15 žen. V březnu 2010 bylo 7 z nich zařazeno do 2. skupiny, tvořící rezervu oddílu kosmonautů. Jejich jména vešla ve známost v prosinci 2011 – muži Čang Lu, Tchang Chung-po, Čchen Tung, Cchaj Sü-če a Jie Kuang-fu, ženy Wang Ja-pching a Liou Jang.[9] První zástupce 2. skupiny se do vesmíru podíval při misi Šen-čou 9 v roce 2012 a od té doby její členové nechyběli u žádného letu. A posádka Šen-čou 14 byla dokonce sestavena jen z nich. Do vesmíru se alespoň jednou vypravil každý ze členů skupiny.
Od roku 2021 (program Tchien-kung)[editovat | editovat zdroj]
V letech 2012, 2013 a 2016 proběhly lety lodí Šen-čou 9, 10 a 11 k malým vesmírným staniciím Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2. V roce 2021 pak letem Šen-čou 12 začala etapa budování a provozování Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS).
Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety oznámil 1. října 2020, že byla vybrána 3. skupina čínských astronautů pro nadcházející mise na vesmírnou stanici. Osmnáct členů skupiny, z toho jedna žena, bylo rozděleno na tři skupiny – budoucí piloty kosmických lodí (7 lidí), letové inženýry (7) a specialisty pro užitečné zatížení misí (4). Vzešli z výběru, který začal v květnu 2018, zahrnoval tři kola testů a zúčastnilo se ho přibližně 2 500 uchazečů.[10] První dva členové skupiny se dostali do posádky letu Šen-čou 16, přičemž specialista pro užitečné zatížení Kuej Chaj-čchao se stal historicky prvním čínským kosmonautem, který přišel mezi kosmonauty z akademické sféry, nikoli z armády.[11] Druhá dvojice na TSS odletěla v Šen-čou 17[12] a další se chystá ke startu v Šen-čou 18.[13]
V dubnu 2024 prohlásil manažer agentura CMSA, že je před dokončením výběr 4. skupiny kosmonautů.[13]
Seznam čínských kosmonautů[editovat | editovat zdroj]
Ze členů 3. skupiny vybrané v roce 2020 obsahuje seznam pouze ty, kteří již absolvovali nebo právě absolvují kosmický let; jména ostatních dosud nebyla zveřejněna.
Tučně jsou vyznačeny pokračující lety.
Jméno | Narození Úmrtí |
Vstup do oddílu | Lety | Celkem ve vesmíru | V oddílu do |
---|---|---|---|---|---|
Li Čching-lung | srpen 1962 | 5. ledna 1998[p. 1] | neletěl | 13. března 2014 | |
Wu Ťie | 26. října 1963 | 5. ledna 1998[p. 1] | neletěl | 13. března 2014 | |
Čaj Č’-kang | 10. října 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 Šen-čou 13, 2021 |
185 dní, 6 hodin a 1 minuta | aktivní |
Čang Siao-kuang | květen 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 10, 2013 | 14 dní, 14 hodin a 29 minut | aktivní |
Čao Čchuan-tung | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | ||
Čchen Čchüan | 1963 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
Fej Ťün-lung | 5. května 1965 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 6, 2005 Šen-čou 15, 2022 |
191 dní, 2 hodiny a 58 minut | aktivní |
Jang Li-wej | 21. června 1965 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 5,2003 | 21 hodin a 23 minut | 2010 |
Liou Po-ming | 17. září 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 Šen-čou 12, 2021 |
95 dní, 0 hodin a 40 minut | aktivní |
Liou Wang | 25. března 1969 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 9, 2012 | 12 dní, 15 hodin a 26 minut | aktivní |
Nie Chaj-šeng | 13. října 1964 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 6, 2005 Šen-čou 10, 2013 Šen-čou 12, 2021 |
111 dní, 14 hodin a 14 minut | aktivní |
Pchan Čan-čchun | 29. října 1966 | 5. ledna 1998 | neletěl | 13. března 2014 | |
Teng Čching-ming | 12. února 1965 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 15, 2022 | 186 dní, 7 hodin a 25 minut | aktivní |
Ťing Chaj-pcheng | 24. října 1966 | 5. ledna 1998 | Šen-čou 7, 2008 Šen-čou 9, 2012 Šen-čou 11, 2016 Šen-čou 16, 2023 |
201 dní, 17 hodin a 2 minuty | aktivní |
Cchaj Sü-če | květen 1976 | březen 2010 | Šen-čou 14, 2022 | 182 dní, 9 hodin a 25 minut | aktivní |
Čang Lu | listopad 1976 | březen 2010 | Šen-čou 15, 2022 | 186 dní, 7 hodin a 25 minut | aktivní |
Čchen Tung | 12. prosince 1978 | březen 2010 | Šen-čou 11, 2016 Šen-čou 14, 2022 |
214 dní, 15 hodin a 54 minut | aktivní |
Jie Kuang-fu | září 1980 | březen 2010 | Šen-čou 13, 2021 Šen-čou 18, 2024 |
182 dní, 9 hodin a 33 minut + 2. let dosud 3 dní |
aktivní |
Tchang Chung-po | říjen 1975 | březen 2010 | Šen-čou 12, 2021 Šen-čou 17, 2021 |
92 dní, 4 hodiny a 12 minut + 2. let dosud 185 dní |
aktivní |
Liou Jang | 6. října 1978 | březen 2010 | Šen-čou 9, 2012 Šen-čou 14, 2022 |
195 dní a 50 minut | aktivní |
Wang Ja-pching | leden 1980 | březen 2010 | Šen-čou 10, 2013 Šen-čou 13, 2021 |
197 dní, 0 hodin a 2 minuty | aktivní |
Ču Jang-ču | září 1986 | říjen 2020 | Šen-čou 16, 2023 | 153 dní, 22 hodin a 40 minut | aktivní |
Kuej Chaj-čchao | listopad 1986 | říjen 2020 | Šen-čou 16, 2023 | 153 dní, 22 hodin a 40 minut | aktivní |
Tchang Šeng-ťie | prosinec 1989 | říjen 2020 | Šen-čou 17, 2023 | 1. let dosud 185 dní | aktivní |
Ťiang Sin-lin | únor 1988 | říjen 2020 | Šen-čou 17, 2023 | 1. let dosud 185 dní | aktivní |
Li Cchung | říjen 1989 | říjen 2020 | Šen-čou 18, 2024 | 1. let dosud 3 dní | aktivní |
Li Kuang-su | červenec 1987 | říjen 2020 | Šen-čou 18, 2024 | 1. let dosud 3 dní | aktivní |
Zeleně jsou vyznačeni kosmonauti pobývající v současnosti ve vesmíru, tučně pak probíhající lety.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7490 - Pojem Taikonaut mohl být o 30 let starší
- ↑ IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Первый этап (1966 - 1972) годы. [Dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ WADE, Mark. Encyclopedia Astronautica [online]. 1997-2008 [cit. 2009-01-16]. Kapitola Shuguang 1. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Второй этап (конец 70-х).
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Третий этап (середина 80-х).
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Китай. Четвертый этап (1992 - ...).
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Экипажи китайских космических кораблей.
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-14]. Kapitola Полёты по программе «Шэньчжоу».x
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola 5-й набор в отряд космонавтов Китая.
- ↑ ZHAO, Lei. 18 picked for nation's 3rd generation of astronauts. www.chinadaily.com.cn [online]. 1. října 2020 [cit. 2021-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China launches Shenzhou-16 with first civilian to space station. Space Daily [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ China 'N Asia Spacexlight na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b 神舟十八号载人飞行任务新闻发布会召开_中国载人航天官方网站. www.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Четвертый набор астронавтов в Китае.
- ↑ Ivanov. [cit. 2012-06-12]. Kapitola Общий список тайкунавтов КНР.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosmonauti Číny na Wikimedia Commons