Koniklec luční
 Koniklec luční | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | koniklec (Pulsatilla) |
| Binomické jméno | |
| Pulsatilla pratensis Mill. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koniklec luční (Pulsatilla pratensis, synonymum Anemone pratensis) je vytrvalá, bělavě chlupatá bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) kvetoucí v měsících březen - květen. Obvykle je 8 až 20 cm vysoká s přízemními listy. Má tmavě fialové (vzácně světle fialové, bělavé či žluté) květy.[1]
Popis rostliny
Jedná se o vytrvalou bylinu, která má vícehlavý černý oddenek. Přízemní šupiny jsou vejčité. Lodyha je bělavě chlupatá. Stonek je za květu 8 až 15 cm dlouhý a ohnutý tak, že květ visí dolů - je nící (čili poniký - odtud jméno poniklec, což je ve slovenštině zachováno, v češtině zkomoleno na koniklec).[2] Za plodu je průměrně 22 cm dlouhý. Listy jsou dvojího typu. Jedny jsou uspořádány v růžici, která je asi tak v polovině lodyhy. Jsou dlouze řapíkaté s vejčitou čepelí v obrysu a třikrát zpeřeně rozdělené v čárkovité 1 až 3 mm dlouhé úkrojky. V mládí jsou listy bělavě plstnaté, později jsou roztroušeně chlupaté. Listy jsou nepřezimující. Druhé listy jsou většinou dobře vyvinuty až v době květu. Květy jsou většinou malé a válcovité, při dokvétání až zvonkovité. Nejčastěji jsou tmavě fialové, vzácněji tmavě karmínové, výjimečně bledě fialové, bělavé nebo žlutavé. Okvětní lístky jsou eliptické. Vnější jsou někdy kratší než vnitřní. Jsou 15 až 30 mm dlouhé a 7 až 12 mm široké. Na vrcholu jsou ven ohrnuté nebo jen mírně ohnuté. Tyčinek je velký počet. Jsou dlouhé a mají žlutou barvu. Čnělky jsou zpravidla sytě fialové a chlupaté, ale na konci většinou lysé a přímé nebo zakřivené. Pestíky se mění v hlávkovité souplodí z chlupatých nažek, opatřených chlupatým přívěskem až 6 cm dlouhým.
.jpg)
.jpg)
Rozšíření
Severní, střední a východní Evropa (Skandinávie, Dánsko, Německo, Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rusko). V České republice je koniklec luční rozšířen jen v severních a středních Čechách a na jižní Moravě.
Roste na slunných a světlých místech. Například na kamenitých a travnatých stráních. Na loukách, v lesostepi nebo ve světlých lesích. Je to teplomilný druh.[3]
Zajímavosti
Rostlina je jedovatá, protože obsahuje látky anemonin a protoanemonin. Při styku s pokožkou se může objevit podráždění nebo zánět kůže. Při požití pak vyvolává průjmy a zvracení.
V lidovém léčitelství se používá jako lék proti křečím, dně, revmatismu nebo jako lék proti dusivému kašli. Listy se používají i proti vyrážkám.
Lidové názvy
Ptačí hnízdo, boží fousky, černá zelina, čertovy vousy.[3]
Stupeň ochrany
.JPG)
Koniklec luční český je v České republice chráněný Zákonem o ochraně přírody a krajiny, konkrétně zákonem §2. V Červeném seznamu je zapsaný jako silně ohrožený druh (C2).
Seznam poddruhů
- Pulsatilla pratensis subsp. bohemica - koniklec luční český
- Pulsatilla pratensis subsp. hungarica - koniklec luční maďarský
- Pulsatilla pratensis subsp. pratensis
- Pulsatilla pratensis subsp. ucrainica
Odkazy
Reference
- ↑ Pulsatilla pratensis subsp. bohemica - koniklec luční český [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online.
- ↑ http://www.naturfoto.cz/koniklec-lucni-cesky-fotografie-3607.html
- ↑ a b http://rostliny.prirodou.cz/pryskyrnikovite/koniklec/koniklec-lucni-cesky/
Literatura
- SLAVÍK, Bohumil, HEJNÝ, Slavomil. Květena 1. Praha: Academia, 1988
- PILÁT, Albert, OTTO, Ušák. Kapesní atlas rostlin. 4. vydání. Státní pedagogické nakladatelství, n.p. ,Praha: 1968. s 222-223.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu koniklec luční na Wikimedia Commons - Galerie koniklec luční na Wikimedia Commons
Taxon Pulsatilla pratensis ve Wikidruzích- Fotografie na naturfoto
- Popis čeledi a rodu
- Doklady výskytu v České republice podle ČNFD
