Kociewie
| Kociewie | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 53°57′47″ s. š., 18°31′33″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kociewie je etnokulturní region v Polsku. Nachází se v Pomořském a v Kujavsko-pomořském vojvodství jižně od Gdaňska. Významnými městy jsou Starogard Gdański, Tczew a Świecie. Východní hranici regionu tvoří řeka Visla a na západě se nachází Národní park Tucholské bory. Rozloha Kociewie je 3 500 km² a počet obyvatel se odhaduje na 350 000.
Krajině dominují borové lesy a jezera, hlavními řekami jsou Wda a Motława. K místním jídlům patří polévky parzybroda a zalewajka, sušené ovoce brzad a smažené placky ruchanki.[1]
Název je poprvé doložen roku 1807, kdy jej použil podplukovník polské legie Józef Hurtig v podobě Gociewie. Původ názvu je nejistý, odvozuje se od výrazu kociołek (kotlík, podle zdejších mělkých údolí) nebo od někdejšího osídlení Gótů.[2] Zdejší dialekt gwara kociewska se podobá kašubštině, má však blíž k nářečí Kujavska a je srozumitelný i pro mluvčí spisovné polštiny, obsahuje též výrazy z němčiny a nizozemštiny (Nizozemci se zde usazovali od šestnáctého století a pracovali na regulaci toku Visly).[3] Obyvatelé se nazývají Kociewiacy a vyznávají katolicismus. Při sčítání lidu v roce 2011 se 3 065 obyvatel přihlásilo ke kociewské národnosti.
Dnem Kociewie je 10. únor, tento svátek byl zaveden v roce 2007.[4] Bernard Sychta je autorem hymny Kociewie. Známými osobnostmi pocházejícím z tohoto regionu jsou zpěvák Grzegorz Ciechowski, politička Teresa Piotrowska a fotbalista Kazimierz Deyna.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Region Kociewie byl osídlen už v neolitu. Ve Starogardu se našly zbytky staveb staré 5000 let. Nejstarší opevněná místa pocházejí ze 7. stol. V pozdější době se o vládu přetahovala místní knížata a vévodové. Na počátku 14. stol. stal pánem Kociewie, stejně jako celého Polska, český král Václav II. Po vymření Přemyslovců v regionu vládl téměř 160 let Řád německých rytířů[6].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Krytyk kulinarny Dostupné online
- ↑ Aktualności Turystyczne Dostupné online
- ↑ TVP 3 Dostupné online
- ↑ Radio Pik Dostupné online
- ↑ WP Ksiazki Dostupné online
- ↑ BÁRTÍK, Ivo. Kociewie – krajina jako obrázek. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 42-47. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kociewie na Wikimedia Commons - Wiadomości z Kociewia
- Kociewiak
