Klášter dominikánů (Litoměřice)
Dominikánský klášter u sv. Michala v Litoměřicích | |
---|---|
Atrium bývalého dominikánského kláštera v Litoměřicích | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Litoměřice |
Ulice | Krajská |
Souřadnice | 50°32′6″ s. š., 14°7′42,96″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Dominikáni |
Založení | 1236 |
Zrušení | 1950 |
Odkazy | |
Kód památky | 36595/5-1745 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dominikánský klášter u sv. Michala v Litoměřicích je zaniklý dominikánský konvent, který existoval v Litoměřicích v letech 1236–1950. Dodnes stojící budova kláštera v současnosti slouží jako státní oblastní archiv a je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dominikánský klášter v Litoměřicích byl založen podle tradice po roce 1236 pražským biskupem Bernardem z rodu Kaplířů ze Sulevic, kteří byli trvalými příznivci kláštera. První listinně doložená zmínka o klášteře pochází z klášterního archivu z roku 1330. Klášter obdržel postupně celou řadu fundací, čímž byla zabezpečena jeho existence.
Za husitských válek utrpěl velké škody, ale nepřestal existovat. Jeho představení těžce zápasili o existenci v utrakvistických Litoměřicích. Klášter stále rychleji upadal po stránce hmotné i z důvodu nedostatku noviců.
Opětovný rozkvět kláštera nastal v době po bitvě na Bílé hoře. V roce 1630 věnoval císař Ferdinand II. nově založenému noviciátu při klášteře dominium Velký Újezd zkonfiskované pánům z Vřesovic, kteří se postavili proti císaři. Obnovu celého kláštera vedl nový převor Petr Canadilla. Pro noviciát muselo město Litoměřice postoupit domy emigrantů a klášter rostl tím, že se v něm vychovávali novici pro celou provincii. V letech 1656–1783 složilo v tomto klášteře řádový slib 967 noviců.
Na konci 17. století byl vystavěn klášterní kostel sv. Michala, z něhož se dodnes dochovalo jen torzo, nová budova kláštera a několik vedlejších budov, takže dominikáni měli na severozápadní straně města vlastní čtvrť.
Za císaře Josefa II. roku 1785 byl počet řeholníků snížen z 22 na 14 a o tři roky později, 30. května 1788 se dominikáni museli přestěhovat do zrušeného litoměřického kláštera minoritů u kostela sv. Jakuba.
V roce 1878 byl noviciát přenesen z Litoměřic do Brna a později do Olomouce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-01]. Identifikátor záznamu 148460 : Klášter dominikánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SCHWEIZER J. J.: Leitmeritz, Postkartenverlag.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 153–154.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter dominikánů v Litoměřicích na Wikimedia Commons
- Bývalý dominikánský klášter u kostela svatého Michala v Litoměřicích
- Litoměřické sloupy