Kloš jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kloš jelení

Kloš jelení
Kloš jelení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: dvoukřídlí (Diptera)
Čeleď: klošovití (Hippoboscidae)
Rod: kloš (Lipoptena)
Binomické jméno
Lipoptena cervi
(Linnaeus, 1758)

Kloš jelení (Lipoptena cervi, nářečně jelenica[zdroj?]) je druh dvoukřídlého hmyzu z čeledi klošovitých. Jedná se o druh bodavé mouchy, která se živí krví zvířat, především savců ale i ptáků. Kloš se na hostitele dostává pomocí křídel vyvinutých po vylíhnutí. Po usednutí na hostitele křídla ztrácí.

Kloš jelení bez křídel s přiloženým měřítkem
Kloš jelení bez křídel

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kloš dosahuje délky 3-7 mm. Má šest nohou a křídla, která po dosednutí na objekt svého zájmu odhazuje. Tělo je zploštělé a elastické, vydrží bez úhony i silné stlačení. Barva je hnědá. Vzhledem připomíná velmi malého cvrčka. Kloš jelení je někdy nesprávně označován jako „létající klíště“ pro svoji podobnost s klíštětem,[1] ale biologicky nejsou tyto dva druhy nijak spjaty.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kloš je rozšířen v lesích mírného pásu na severní polokouli zhruba v Holarktické oblasti. Do Severní Ameriky byl zavlečen teprve nedávno, stejně tak do Finska.[2] Příbuzný druh Lipoptena mazamae je rozšířen i do Střední a Jižní Ameriky.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Samice produkuje vždy jednu larvu, která žije uvnitř jejího těla, kde se živí mléčnými výměšky. Samice larvu porodí těsně před zakuklením. Larva má nejprve bílou barvu, ale rychle se zbarví dohněda a kuklí se. V té době padá z hostitele na lesní podrost. Po vylíhnutí hledá dospělý jedinec okamžitě hostitele. Pokud najde vhodného - v naprosté většině jde o jelenovitou zvěř - odhazuje křídla a začne se živit sáním krve. Na hostitelovi rovněž dochází k páření samců a samic.[3] Kolik larev je schopna jedna samice za život vyprodukovat, není známo.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Kloš se živí sáním krve. Jeho hostiteli se v naprosté většině stávají různé druhy jelenů a srnců. V daleko menší míře napadá i ptáky, psy a některá další zvířata. Jedno sání trvá 15-25 minut. Kloš na zvířata nepřenáší téměř žádné nemoci (kromě bakterie Bartonella schoenbuchensis), ale ve větším množství dokáže své hostitele velmi soužit.

Kloš a člověk[editovat | editovat zdroj]

Kloš je z hlediska člověka nepříjemný parazit, který útočí především v lese. Poměrně obtížně se odstraňuje a jde těžko rozmáčknout. Nejlepším způsobem, jak kloše zabít, je promnout ho mezi prsty. Přes výše řečené napadá kloš člověka spíše omylem, neboť nejde o jeho klasického hostitele. Není známo, že by kloš, na rozdíl od klíštěte, přenášel nějaké závažné choroby. Nicméně bakterie Bartonella schoenbuchensis dokáže způsobit dlouhotrvající svědění v místě bodnutí. Projevuje se obvykle po několika hodinách až třech dnech jako červená svědivá skvrna/vyrážka a může trvat i mnoho týdnů než zmizí.[4][2]

Zbytky klošů byly nalezeny na mumii Ötziho.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lipoptena cervi ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Skudci.cz - kloš jelení [online]. Skudci.cz, [cit. 2010-07-07]. Dostupné online.  
  2. a b DEER KED (LIPOPTENA CERVI) DERMATITIS IN HUMANS – AN INCREASING NUISANCE IN FINLAND
  3. University of Florida: Neotropical deer ked or Neotropical deer louse fly
  4. DEHIO, SAUDER, HIESTAND. "Isolation of Bartonella schoenbuchensis from Lipoptena cervi, a Blood-Sucking Arthropod Causing Deer Ked Dermatitis".
  5. Groenman W. van WAATERINGE. "The Iceman's last days--the testimony of Ostrya carpinifolia". Antiquity, Jun 2011.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]