Kazys Boruta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kazys Boruta
Narození6. ledna 1905
Kūlokai
Úmrtí9. března 1965 (ve věku 60 let)
Vilnius
Místo pohřbeníRasos Cemetery
Povoláníbásník a politik
Alma materUniverzita Vytautase Velkého
Marijampolė Gymnasium
Žánrpovídka
OceněníPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ87126737 (1965)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazys Boruta (6. ledna 1905 Kūlokai9. března 1965 Vilnius) byl litevský spisovatel. Používal také pseudonymy Antanas Avižienius, A. Vandra, E. Erika, Petras Povilionis nebo Vincas Dovinė.

Jako student Univerzity Vitolda Velkého se angažoval v radikálně levicovém hnutí Aušrininkai. Po jeho zákazu odešel do exilu a pobýval v Lotyšsku a Rakousku, kde studoval filozofii a literaturu na Vídeňské univerzitě. Po návratu do vlasti přispíval do opozičního časopisu Trečias frontas a v letech 1933 až 1935 byl vězněn. Působil rovněž v časopisech Dienovidis a Lietuvos žinios, byl redaktorem almanachu Darbas. Za druhé světové války pracoval v Ústavu litevské literatury ve Vilniusu, kde spolu s Onou Šimaitė skrývali Židy.[1] Ačkoli původně podporoval připojení Litvy k Sovětského svazu, upadl brzy v nemilost nového režimu a v letech 1946 až 1949 byl vězněn za protisovětskou činnost.[2] Po propuštění nesměl publikovat, teprve v roce 1957 byl přijat do Svazu litevských spisovatelů a v roce 1965 byl vyznamenán jako zasloužilý kulturní pracovník Litevské SSR. Je po něm pojmenována škola ve městě Liudvinavas.

Jeho tvorba vycházela z expresionismu, významným zdrojem inspirace pro něj byl litevský folklór. Zabýval se i sociálními tématy, např. v básni Vzpoura oráčů.[3] Jeho nejúspěšnějším dílem je novela Baltaragisův mlýn, vycházející z lidové pověsti o mlynáři, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Režisér Arūnas Žebriūnas podle této knihy natočil v roce 1973 filmový muzikál Čertova nevěsta.[4] Próza Dřevěné zázraky je příběhem venkovského řezbáře, potýkajícího se s tvůrčím hledáním a nepochopením okolí. Boruta také přeložil do litevštiny díla Alexeje Nikolajeviče Tolstého, Sergeje Alexandroviče Jesenina, Pearl S. Buckové nebo Henrika Ibsena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šaltiniai Dostupné online
  2. Visuotinė lietuvių enciklopedija Dostupné online
  3. Rašyk Dostupné online
  4. Kauno diena Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]