Karol Bobko
| Karol Joseph Bobko | |
|---|---|
 |
|
| Astronaut NASA | |
| St. příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 23.prosince 1937 (75 let) New York, USA |
| Předchozí zaměstnání |
pilot |
| Hodnost | plukovník USAF |
| Čas ve vesmíru | 16d 02h 03m |
| Kosmonaut od | 1966 |
| Mise | STS-6, STS-51-D, STS-51-J |
| Znaky misí |
   |
| Kosmonaut do | 1989 |
Karol Joseph Bobko (* 23.prosince 1937 New York, USA)[1], je americký astronaut z programů MOL, Apollo, Skylab a z letů s raketoplány.
Obsah |
Život [editovat]
Mládí a výcvik [editovat]
Po základní škole byl studentem Brooklyn Technical High School v New Yorku. Na akademii vojenského letectva (United States Air Force Academy) získal titul inženýr v roce 1959. Po absolvování univerzitních studií v jižní Kalifornii (University of Southern California) byl v roce 1970 jmenován magistrem kosmických věd. V červnu 1966 byl vybrán pro vojenský kosmický program MOL. V roce 1969 se stal členem skupiny připravujících se amerických astronautů NASA. Byl členem týmu Skylab Medical Experiments Altitude Test. Pak byl členem podpůrné posádky programu Sojuz-Apollo. V té době měl hodnost podplukovníka amerického letectva.[2] A ještě později se zacvičil pro lety na raketoplánech. Stal se 115. člověkem ve vesmíru. Měl přezdívku Bo.
Lety do vesmíru [editovat]
Poprvé letěl ve vylepšeném raketoplánu Challenger v dubnu 1983 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Velitelem byl Paul Weitz, ve čtyřčlenné posádce byli s dr. Bobkem dále dr. Franklin Musgrave a Donald Peterson. Hlavním a také splněným úkolem letu bylo vypustit na orbitální dráhu velkou družici TDRS-A. Přistáli po pěti dnech na základně Edwards.
Při druhém letu o dva roky později byl již velitelem lodě. Letěl na raketoplánu Discovery společně s šesti dalšími astronauty, mezi nimiž byl i senátor Edwin Garn, dále Donald Williams, dr. Margaret Seddonová, Stanley Griggs, dr. Jeffrey Hoffman a technik firmy McDonnell Douglas Charles Walker. Startovali opět na Floridě, také přistání bylo shodné s prvním letem. Vypustili na orbitě družici Anik C-1 a druhou Leasat 3. Druhá družice ovšem po vypuštění nezačala fungovat i přes řadu pokusů astronautů ji opravit. Každý takový nezdar ovlivnil finanční výtěžek letu.
Ještě tentýž rok letěl potřetí. Byl to let financovaný armádou, ryze vojenský. Start i přistání bylo stejné, nicméně vše proběhlo v tajnosti. Na palubě raketoplánu Atlantis byl plukovník Bobko, pplk. David Hilmers, plk. Robert Stewart a major William Pailes. Během čtyř dnů na orbitě vypustili dvě identické špionážní družice USAF typu DSSS – 3.
Během třech svých letů strávil ve vesmíru 16 dní.
- STS-6, Challenger (4. dubna 1983 – 9. dubna 1983)
- STS-51-D, Discovery (12. dubna 1985 – 19. dubna 1985)
- STS-51-J, Atlantis (3. října 1985 – 7. října 1985)
Po ukončení letů [editovat]
K 1. lednu 1989 odešel z NASA. V letech 1999 - 2001 bydlel v Houstonu.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti pro lety na raketoplánech, s. 453.
