Karel Hora (pedagog)

Prof. Mudr. Karel Hora
Prof. Mudr. Karel Hora
Narození	7. června 1901; Brno; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	7. května 1942 (ve věku 40 let); koncentrační tábor Mauthausen; Německá říše
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Národnost	česká
Vzdělání	vysokoškolské
Alma mater	Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	pedagog, lékař
Zaměstnavatel	Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Choť	Olga Berková
Rodiče	František Hora, Natalie Sedláčková
Příbuzní	sourozenci František Hora mladší, Vladimír Hora, Jarmila Berková, tchán František Berka
	skaut
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Karel Hora (7. června 1901 Brno^[1] – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český pedagog, skautský činitel a odbojář popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Civilní život[editovat | editovat zdroj]

Karel Hora se narodil 7. června 1901 v Brně v rodině lékaře Františka Hory a Natalie, rozené Sedláčkové. V témže městě vystudoval I. české státní gymnázium a poté lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, kde 15. prosince 1928 promoval. Postupně dosáhl doktorátu, docentury, mimořádná hodnost profesora mu byla udělena 14. srpna 1938, řádná až posmrtně. Stal se přednostou Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ředitelem Vzdělávacího kurzu pro učitelství tělocviku na středních školách při Masarykově univerzitě a od roku 1939 ředitelem Ošetřovatelské školy v Brně. Publikoval odborné práce, hlavním tématem byl výzkum vztahu tělesné výchovy k pohybovému ústrojí člověka a jejích účinků na rozvoj tohoto ústrojí. Byl významným činovníkem brněnského skauta.^[2] Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako asistent na dětské klinice.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Karel Hora se zapojil do protinacistického odboje v rámci skupiny vysokoškolských pedagogů – tzv. Moravská pětka. Skupina byla součástí odbojové organizace M 39 – Nová cesta a byla činná v Praze a na Moravě. Vedl jí čelný představitel Petičního výboru Věrni zůstaneme Josef Friedl. Po zatčení jednoho ze členů organizace se gestapo dostalo k jeho záznamům čímž došlo k jejímu částečnému rozkrytí. V důsledku toho byl gestapem 4. října 1941 zatčen i Karel Hora a poté vězněn v Kounicových kolejích. Brněnským stanným soudem byl 13. ledna 1942 za přípravu velezrady odsouzen k trestu smrti, poté převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl společně s dalšími 71 osobami 7. 5. 1942 zastřelen.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. května 1946 byl Karel Hora in memoriam jmenován řádným profesorem anatomie s účinností od 1. května 1942.
Karlu Horovi byl udělen in memoriam Zlatý Junácký kříž „Za vlast“ 1939–1945

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželkou Karla Hory byla od roku 1929 klavírní virtuozka Olga Horová,^[3] jeho tchánem byl profesor František Berka. Měl tři sourozence Františka, Vladimíra a Jarmilu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matrika 17012, sn. 196 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
↑ Profil Karla Hory na stránkách brněnských Skautů. skautibrno.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-17.
↑ Matrika 17173, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

František X. Halas – Nacistická perzekuce na brněnské univerzitě v letech 1939–1945 (Sborník prací filosofické fakutly brněnské univerzity, 1978–1979) (PDF online)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Karel Hora na stránkách Hrdinové války.cz
Karel Hora v Encyklopedii dějin města Brna
Kenotaf Karla Hory s doplňujícími informacemi na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa

[1] Matrika 17012, sn. 196 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.

[2] Profil Karla Hory na stránkách brněnských Skautů. skautibrno.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-17.

[3] Matrika 17173, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]