Křížení (biologie)

Zebroid – kříženec mezi zebrou a oslem

Křížení, či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).^[zdroj?]

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.

Druhy hybridismu

Monohybridismus

Křížení jedinců, u kterých si všímáme jen jednoho znaku. Například barvy semene, nebo jenom tvaru semene. Je to nejjednodušší způsob křížení.

Dihybridismus

Křížení jedinců, u kterých si všímáme dvou znaků. Například barvy a zároveň i tvaru plodu. Tento druh křížení je složitější, ale přináší nám výsledky týkající se více sledovaných znaků.

Způsoby dominance alely

Úplná dominance

Pokud je jedna alela úplně dominantní, druhá je úplně recesivní. Znamená to, že pokud se potkají v genotypu alela recesivní a dominantní, dominantní alela se projeví a recesivní alela zůstane neprojevená, ale může se přenést do potomstva. Barva očí je určena alelami s úplnou dominancí, pokud jsme dostali jednu alelu pro modrou a jednu pro hnědou barvu, oči budeme mít hnědé, ale našemu dítěti můžeme dát alelu pro modrou barvu. Pokud ji on zdědí taky od otce může být modrooký.

Neúplná dominance

Pokud je jedna alela neúplně dominantní, druhá je neúplně recesivní. Znamená to, že pokud se v genotypu potkají alela neúplně recesivní s alelou neúplně dominantní projeví se obě dvě buď stejně, nebo rozdílně hodně. Vzniklý jedince má znak něco mezi oběma rodiči. U barvy květů (rodič byl červený a druhý bílý) bude nový jedinec růžový. Svému potomku ale předá opět alelu pro červenou barvu nebo pro bílou barvu.

Zdroje

• Jelínek Jan, RNDr., Zicháček Vladimír, RNDr. Biologie pro gymnázia, Olomouc, (2004). ISBN 80-7182-177-2