Julius Kovanda
| Julius Kovanda | |
|---|---|
 Julius Kovanda | |
| Narození | 6. listopadu 1881 Podmoklí  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | ? ? |
| Povolání | účastník prvního československého odboje, správce Lánského zámku |
| Ocenění | Československá revoluční medaile |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julius Kovanda (krycím jménem Douba, 6. listopadu 1881[1] Podmoklí – ?) byl český komorník rakousko-uherského ministra vnitra barona Karla Heinolda von Udinski, který výrazně zpravodajsky pomáhal domácímu československému odboji v letech 1914 až 1915. Po vzniku Československa byl pak prvním a dlouholetým správcem zámku v Lánech a okolní obory, rezidence prezidenta republiky.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Jako místo jeho narození je uváděno Podmoklí, jedná se snad o Podmokly nad Berounkou či Podmokly u Klatov v západních Čechách, soudě dle uvádění příslušnosti bratra Antonína v Plzni.[2]
Posléze odešel do Vídně, kde žil a pracoval. Před vypuknutím první světové války přijal místo komorníka v rezidenci Karla Heinolda von Udinski, tehdejšího ministra vnitra Rakouska-Uherska.
Špionážní činnost[editovat | editovat zdroj]
Kovanda dlohoudobě sympatizoval s myšlenkou české samostatnosti a následně se zapojil do aktivit v noci tajně opisoval dokumenty, které si baron Heinold nosil domů. Následně tyto zprávy předával novináři Josefu Svatopluku Macharovi, který zajistil jejich doručení Tomáši Garrigue Masarykovi a (po 17. prosinci 1914) členům tajné zpravodajské organizace Maffie.
Jak Masaryk uvádí ve svém spise Světová revoluce, prostřednictvím těchto dokumentů „znal jsem nepřítelské smýšlení vojenského velitele Friedricha[3] a jiných a dověděl jsem se o plánech proti ‚Sokolu' našemu a později i jugoslávskému." Mohl tak předem upozorňovat své spolupracovníky před hrozícím nebezpečím, ale také využít těchto informací při jednáních a schůzkách i s představiteli rakousko-uherské státní moci. Ve svých spisech uvádí, jak mu Kovandovy zprávy pomohly při jednání u místodržitele Čech knížete Františka Thuna v Praze, před svým odjezdem 17. prosince 1914 přes Vídeň do Itálie.
| „ | Podle zpráv Kovandových mohl jsem ťuknout na chování proti Sokolu, na censuru a td Místodržitel byl patře překvapen a zaražen. Myslím, že se nemýlím, pravím-li, že ve svém nitru v mnohém souhlasil; na odchodu mi za návštěvu děkoval a několikrát opakoval, že moje vývody byly pro něho velmi zajímavé. Ruce mi opět nepodal, ale za řeči učinil poznámku, že speciálně proti mně nic neprovedl. | “ |
| — T. G. Masaryk: Světová revoluce : Za války a ve válce 1914 – 1918) | ||
V činnosti Kovanda pokračoval zhruba do konce listopadu 1915, pak přešel do služeb Franze Clam-Gallase, čímž si zajistil jisté zpravodajské spojení. Jeho bratr, Antonín Kovanda, zaměstnaný jako železniční úředník v Plzni,[4] přechovával a předával zpravodajské informace týkající se železničních přesunů vojsk. V Maffii pracoval pod krycím jménem "Douba", které bylo veřejnosti prozrazeno až po vzniku Československa, při triumfálním příjezdu T. G. Masaryka do Prahy 21. prosince 1918.[5]
Život v ČSR[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku ČSR pak žil v Čechách, za své zásluhy obdržel okolo roku 1920 Československou revoluční medaili. Stal se správcem rezidence prezidenta, zámku v Lánech a přilehlé obory,[6] který stát v dubnu 1921 koupil za 25 milionů Kčs od Maximiliána Egona II. z Fürstenbergu. Rovněž byl účasten rychlých stavebních úprav zámku a byl přítomen prvního příjezdu TGM s rodinou do Lán 11. srpna 1921.[6]
Správcovskou funkci zde zastával nejpozději do roku 1948.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Kovanda na slovenské Wikipedii.
- ↑ KOVANDA Julius 6.11.1881 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online.
- ↑ PICHLÍK, Karel. Bez legend: zahraniční odboj 1914-1918 : zápas o československý program. [s.l.]: Svoboda 444 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7038-217-2. Google-Books-ID: exFnAAAAMAAJ.
- ↑ BROŽ, Ivan. Masarykův vyzvědač. [s.l.]: Mladá fronta 296 s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-1085-6. Google-Books-ID: BzEiAQAAIAAJ.
- ↑ Naše revoluce. [s.l.]: Svaz národního osvobození. 1036 s. Dostupné online. Google-Books-ID: CKiyJQDY8XcC.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, pp. 8 - 9, 21 - 22, 87 - 89, 124 - 128,140 - 148,184 - 199
- ↑ a b První pobyt T. G. Masaryka v Lánech. www.esbirky.cz [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOTMAR, Josef.Zrození republiky 1914 – 1918, Brno: Stilus, 2005. Str. 60-61, ISBN 8090355048.
- MASARYK, Tomáš Garrigue. Světová revoluce : Za války a ve válce 1914 – 1918 (18. vyd.), Praha: Čin a Orbis, 1930. Str. 620.
- PAUROVÁ, Milada (1968), Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916 – 1918, Praha: Academia,1968. Str. 168.